specifická pohybová forma, obvykle svázaná s instrumentálním nebo zpívaným doprovodem, ve většině případů rytmizovaná. Jedná se o *kulturní univerzálii, s níž se setkáváme ve všech lidských společnostech. Konkrétní podoba a symbolika tance se vyvíjí v pevné návaznosti na příslušný *sociokulturní systém, mimo něj může postrádat srozumitelnost i smysl. Taneční forma každé *kultury souvisí s její hudební a vizuální estetikou, konvencemi sociální interakce, mírou rigidity či uvolněnosti mravů, *tradicionalismem či otevřeností sociokulturního systému, specifickým pojetím mužské a ženské role ve společnosti, oděvní kulturou atd.$Tanec je možné chápat jako ritualizovanou formu společenské *komunikace, sportovní výkon, náboženský, emocionální nebo umělecký projev, symbolickou *metaforu zpřítomňující běh lidského života či fungování světa. Nemusí se však jednat o pouhé symbolické přirovnání, za určitých okolností lze tanec chápat i jako reálnou část běhu *univerza. Mnohdy se stává součástí slavností, ze své podstaty přináleží spíše výsostným okamžikům vymykajícím se rámci všedního dne, ať už se jedná o drobnou oslavu, lidovou taneční zábavu, *magický rituál, náboženský obřad nebo divadelní představení; (Jana Válková)$Nejstarší doklady tance známe ze starověké *Mezopotámie, kde lze sledovat vývoj tance z nálezů výtvarných památek a písemných zpráv. Tancovali ponejvíce muži, zřídka ženy. Jsou znázorněny tance lidí se zvířaty i samotných zvířat. Nechybí vyobrazení tančících *bohů, *géniů*nestvůr. Tyto tance jsou uspořádány sólově, ve dvojicích i ve skupinách. Muži tančí od nejstarších dob nazí (svatá *nahota mezopotamských *kněží), ve 2. tisíciletí př. n. l. pozvolna oblékají soudobé obleky. Ženy tančí většinou oblečené. Charakter tanců je náboženský a magický. Rozlišují se následující typy tanců: 1) Tanec (či *obřad) s klekem či poloklekem. Taneční motiv: klek, poloklek či polodřep. 2) Tanec s držením nohy. Taneční motiv: pokrčení nohy držené rukou za kotník. 3) Tanec v podřepu. Taneční motiv: podřep s koleny do stran. 4) Tanec s pozvednutím rukou. Taneční motiv: pozvednutí rukou v upažení s předloktím ohnutým vzhůru. 5) Skupinový tanec žen. Tančí s použitím různých tanečních motivů v kruzích, polokruzích, v řadách, zástupech a vlnovkách. 6) Skupinový tanec mužů. Tančí s použitím různých tanečních motivů v zástupu, v řadě, v kruhu či polokruhu. Ve 2. tisíciletí př. n. l. se jeví jako procesí či defilé. 7) Tanec s akrobatickými prvky. Akrobacie. 8) Zápas. Pro svůj rytmický charakter se řadí k tancům. Zápas volnýma rukama je později nazván *Řeky //orthé palé.// Lidé Mezopotámie tancovali za doprovodu *hudebních nástrojů nebo zpěvu. Někdy se sami doprovázeli. Pro výuku tance byly v Mezopotámii, *Sýrii*Persii zřizovány taneční školy již v 2. tisíciletí př. n. l. (Marie Matoušová)