původně čínské učení, které v&nbsp;Koreji nemělo velký ohlas. Poprvé se do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*země</span> dostalo v&nbsp;7. století, ale ujaly se spíše jeho vulgarizované praktiky, jednotlivá božstva a&nbsp;všechny prvky, které se snášely s&nbsp;ostatními <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('náboženství')">*náboženstvími</span>, zejména se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('singjo')">*singjo</span>, s&nbsp;nímž jej pojilo obětování řekám a&nbsp;horám a&nbsp;pěstování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('magie')">*magie</span>.$V důsledku tohoto pojetí se učení redukovalo, ztratilo filozofický základ a&nbsp;splynulo s&nbsp;původními náboženstvími. Taoismus doplnil stávající <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('panteon')">*panteon</span> božstev o&nbsp;uctívání oblíbené Polárky a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Čchilsŏng')">*Čchilsŏng</span>, Pěti nebeských vládců, Marsu a&nbsp;Venuše, mnozí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*králové</span> umisťovali taoistické svaté i&nbsp;do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrámů</span> a&nbsp;soukromých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svatyně')">*svatyní</span>. Taoismus se promísil nejen se singjo, ale také s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('buddhismus')">*buddhismem</span>, hlavně v&nbsp;praxi uctívání a&nbsp;organizace obětin. V&nbsp;buddhistických chrámech se často objevovalo osm taoistických svatých, Čchilsŏng, Božstvo Sedmi hvězd, které oslovovalo mnoho buddhistických věřících, a&nbsp;jemuž byly stavěny zvláštní svatyně. Také <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Lao-c’')">*Lao-c’</span> v&nbsp;korejské podobě nakonec splynul s&nbsp;horským starcem, tj. se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Samsin, Sansin')">*Samsin/Sansin</span>. (Miriam Löwensteinová)