kulturní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('technologie')">*technologie</span> umožňující výrobu užitkových a&nbsp;dekorativních látek. Jedná se o&nbsp;využití vláknitých podkladových materiálů rostlinného původu, určených primárně k&nbsp;zhotovení látek, dále pro malbu a&nbsp;psané záznamy.$Tapa byla vyráběna z&nbsp;poměrně málo opracovaných lýkových vláken fíkovníku// (Ficus cotonifolia)//, chlebovníku //(Artocarpus)// nebo papírovníku //(Broussonetia papyrifera)//. Svisle sloupané pruhy lýkových vláken stromů a&nbsp;keřů se po zvlhčení rozklepávaly dřevěnými palicemi na podložce. Takto zpracovávaná hmota byla po následném usušení a&nbsp;vybělení na slunci lehká a&nbsp;tenká. Přirozená barva tapy je bělavá až světle hnědá. Tapu lze zdobit otisky rukou a&nbsp;listů, prostřednictvím šablon nebo štočků, našíváním kousků perleti, peří a&nbsp;semen. Tapa se používala nejen k&nbsp;výrobě oděvů (například jako bederní zástěrka, plášť, šátek přes ramena), ale také k&nbsp;běžnému užití (například přikrývka, lůžko). Tapa představovala zároveň materiál, který sloužil k&nbsp;výrobě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('maska')">*masek</span>.$Technologie výroby tapy byla známa ve starověké Číně (ostrov Tchaj-wan) již v&nbsp;8. století př. n. l. Výroba tapy je však spjata zejména s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Oceánie')">*Oceánií</span>, v&nbsp;jejichž různých oblastech dostala specifické označení (Tonga – //ngatu//, Samoa – //siapo//, Fidži – //masi//, Hawai – //kapa//, Rotuma – ’//uha//, Rotuma – ’//uha //a&nbsp;Nový Zéland – //aute//).$Z antropologické perspektivy tapa představuje specifické médium šíření <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('informace')">*informací</span> v&nbsp;konkrétní kulturní oblasti, a&nbsp;proto ji lze považovat jak za kulturní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('artefakt')">*artefakt</span>, tak za cenný zdroj empirických dat o&nbsp;konkrétní společnosti. (Barbora Půtová)