1. starověký <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svaz, kmenový')">*kmenový svaz</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnika, mongolská')">*mongolského</span> původu, ve 13.–14. století označení různých populací spojených ve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('horda, Zlatá')">*Zlaté hordě</span>;$2. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('národ')">*národ</span> mongolského původu žijící v&nbsp;Tatarstánu (autonomní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('republika')">*republika</span> v&nbsp;rámci Ruské federace), asi 1,7 milionu osob, a&nbsp;jinde v&nbsp;Rusku a&nbsp;na Ukrajině (celkem asi 7 milionů), v&nbsp;Rumunsku (asi 25 000), Bulharsku (asi 20 000), Číně, Turecku aj.; celkem asi 10–20 milionů lidí. Jazyk (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tatarština')">*tatarština</span>) patří do kypčacké skupiny <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, turkické')">*turkické</span> větve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, altajské')">*altajské</span> jazykové rodiny, mnozí mluví rusky, respektive <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*jazykem</span> své <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*země</span>. Původní sídla Tatarů byla v&nbsp;oblasti středního Povolží až po Ural. Ve 3. století n. l. pronikly na území dnešního Tatarstánu ugritsko-mongolské kmeny, jejichž vliv až do 7. století sílil. Od 10. století se území začlenilo do Volžsko-kamského Bulharska, to však bylo v&nbsp;roce 1236 poraženo a&nbsp;připojeno k&nbsp;Zlaté hordě. Tataři se postupně formovali v&nbsp;kmenové svazy a&nbsp;po příchodu dalších mongolských a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnika, turkická')">*turkických etnik</span> z&nbsp;východní a&nbsp;střední Asie vytvořili v&nbsp;průběhu 13.–18. století řadu skupin, označovaných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Rusové')">*Rusy</span> za tatarské: a) povolžští Tataři (Kazanlykové, Mišerové, kazanští a&nbsp;astrachanští Tataři), b) sibiřští Tataři (tobolští, tomští a&nbsp;ťumenští Tataři), c) Krymští Tataři, a&nbsp;dále řada menších tatarských etnik jako například litevští, běloruští aj. Základním a&nbsp;společným způsobem obživy byl kočovný a&nbsp;polokočovný chov dobytka, později se rozvinula <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('řemeslo')">*řemesla</span> a&nbsp;některá tatarská etnika přešla k&nbsp;usedlému zemědělskému způsobu života. Po rozpadu mongolské říše vliv na území dnešního Tatarstánu získal <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chanát, Kazaňský')">*Kazaňský chanát</span>. V&nbsp;polovině 16. století byla země obsazena ruskou armádou a&nbsp;připojena k&nbsp;Rusku. Začala ruská <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kolonizace')">*kolonizace</span> a&nbsp;rusifikace Tatarů, včetně jejich přestoupení od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('islám')">*islámu</span> ke <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křesťanství')">*křesťanství</span>. Útlak se stupňoval, a&nbsp;proto část Tatarů odešla za Ural, další část organizovala četná povstání proti ruské moci. Odpovědí z&nbsp;Petrohradu bylo zeslabení tlaku, udělení šlechtických práv muslimskému <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('duchovenstvo')">*duchovenstvu</span>, otevírání <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('medresa')">*medres</span>, divadel a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('univerzita')">*univerzity</span>. Po <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('revoluce, říjnová')">*říjnové revoluci</span> byla ustanovena Tatarská ASSR. Po rozpadu Svazu sovětských socialistických republik (SSSR) sílily snahy Tatarů na osamostatnění, k&nbsp;němuž však nedošlo; vznikl však Tatarstán jako autonomní republika Ruské federace. V&nbsp;Tatarstánu žije kolem 3,8 milionu obyvatel – hlavně Tataři a&nbsp;Rusové, a&nbsp;to v&nbsp;přibližně stejném počtu; podíl ostatních etnik je nepatrný. Většina obyvatel jsou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sunnité')">*sunnitští</span> muslimové, mají k&nbsp;tomuto účelu asi 1 000 náboženských objektů (většinou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mešita')">*mešit</span>), pravoslavných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kostel')">*kostelů</span> je asi jen kolem dvou set.$Specifická je historie tatarského osídlení poloostrova Krymu (od roku 1954 součást Ukrajiny), kde v&nbsp;letech 1443–1783 existoval chanát, úzce spjatý s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('říše, osmanská')">*osmanskou říší</span>. Tatarská kulturní specifika však přetrvávala i&nbsp;po připojení oblasti k&nbsp;Rusku. Za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('válka, druhá světová')">*druhé světové války</span> byl Krym obsazen nacisty; za údajnou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kolaborace')">*kolaboraci</span> s&nbsp;nimi bylo v&nbsp;roce 1944 celé krymskotatarské etnikum deportováno do Střední Asie (Uzbekistán), na Sibiř a&nbsp;Ural. V&nbsp;60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, k&nbsp;jejich návratu však mohlo docházet až od konce 80. let. V&nbsp;současnosti žije na Krymu ca 270 000 Tatarů (12 % obyvatelstva poloostrova). Tatarská <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kultura</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*jazyk</span> jsou zde tak po půlstoleté přestávce opět přítomné; nedořešené však zůstávají majetkové problémy a&nbsp;celková pozice Krymských Tatarů v&nbsp;rámci regionu. Přes etnonymum, shodné s&nbsp;dalšími tatarskými skupinami, je Krymské Tatary možno považovat za samostatné etnikum. (František Bahenský, Lukáš Šín)