označení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('technologie')">*technologií</span> produkujících materiály a&nbsp;předměty, které v&nbsp;dané <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společnost')">*společnosti</span> figurují jako symboly bohatství, moci a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('autorita')">*autority</span>. Zásadní rozdíl mezi praktickou technologií a&nbsp;prestižní technologií spočívá v&nbsp;tom, že v&nbsp;případě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('technologie, praktická')">*praktické technologie</span> se cíle dosahuje co nejefektivnější cestou, zatímco k&nbsp;exkluzivitě prestižní technologie patří naopak značné množství vynaložené energie na výrobu produktu. Čím více času je stráveno nad získáváním nebo výrobou, tím lépe, protože čím nákladnější věc je prezentována (darována, rozbíjena, pohřbívána), tím větší moc je demonstrována. Zrod prestižních technologií je spojen se vznikem komplexních lovecko-sběračských společností v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('paleolit, mladý')">*mladém paleolitu</span> (například technologie <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('broušení kamene')">*broušení kamene</span> nebo výroba <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('keramika')">*keramiky</span> pro <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rituál')">*rituální</span> účely; viz <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('teorie kulturních změn v&nbsp;archeologii')">*teorie kulturních změn v&nbsp;archeologii</span>). Takzvané „nekomplexní“ lovecko-sběračské společnosti se potýkají s&nbsp;jistou omezeností a&nbsp;nepředvídatelností zdrojů, proto je pro jejich fungování klíčové sdílení, které vylučuje osobní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vlastnictví')">*vlastnictví</span> a&nbsp;kompetitivní užívání zdrojů. Komplexní společnost pak přináší skladování, usazování a&nbsp;vznik ekonomicky založené soutěže a&nbsp;sociálních nerovností jako důsledku soutěže. V&nbsp;tomto prostředí se mohou uplatnit prestižní technologie.$Vhodným médiem pro prestižní technologii jsou zejména <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kovy')">*kovy</span>, neboť: a) jsou lehké a&nbsp;dostatečné plastické pro tvarování do ornamentů (Cu, Ag, Au), b) naleziště kovů jsou relativně vzácná (vyžadují velké množství času na prospekci a&nbsp;jejich oběh lze kontrolovat), c) zpracování je technologicky náročné, d) jsou nepodobné „přirozeným“ předmětům, které člověka obklopují. Prestižní technologie mají svou vlastní dynamiku. Dávají vzniknout praktickým technologiím, protože generují nové technologie, které potom rozvíjejí (takže se stávají méně energeticky náročné), až je lze uchopit ze strany jejich technologických výhod. V&nbsp;dějinách můžeme sledovat technologické adaptace materiálů směrem k&nbsp;praktičnosti. U&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('měď')">*mědi</span> přidání <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('cín')">*cínu</span>, u&nbsp;keramiky vývoj k&nbsp;materiálům rezistentním vůči náhlým změnám teplot. Kdyby prvotní příčinou jejich zavedení byla praktická funkce, tak se pravděpodobně keramika, měď ani <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('železo')">*železo</span> neprosadí. Když se technologie stane dostupná širšímu spektru lidí, ztrácí prestižní postavení. V&nbsp;prestižní sféře se může udržet například nákladným zpracováním, ale materiálem samotným už prestižní není. (Richard Thér)