*archeologická lokalita ve středním Egyptě, asi 310 km jižně od Káhiry. Zde založil *Amenhotep IV. (vládl ca 1359–1342 př.n.l.), jenž v souladu se svým učením změnil své jméno na Achnaton (Vtělení Atona), v 5. roce své *vlády nové sídelní *město. Městu dal jméno Achetaton (Atonův obzor), přičemž jeho území o rozloze téměř 300 čtverečních kilometrů vymezovalo 14 popsaných hraničních *stél po obou březích Nilu. V městě žilo přibližně 30 000 obyvatel. Střed města ležel na východním břehu Nilu a procházela jím široká královská cesta, která spojovala jeho severní část (se správními a obytnými budovami) s jižní, kde stál královský letohrádek s jezírkem, sady a zahradními pavilony. Podél královské cesty se nacházely všechny důležité *stavby: velký palác jako sídlo panovníka, paláce královen, administrativní budovy, *chrám boha Atona a domy vysokých *úředníků a hodnostářů. V předměstských čtvrtích bydleli nižší úředníci, obchodníci a řemeslníci. Podařilo se rovněž lokalizovat budovu státního *archivu, dům života (kde učenci a písaři tvořili, opisovali a uchovávali vědecká a náboženská díla), řemeslnické dílny, sochařský ateliér, kasárna, konírny a skladiště.$Pohřebiště se skalními *hrobkami členů královské rodiny, dvořanů, *kněží a úředníků bylo situováno ve vápencových skalách východně od města. Krátká historie Achetatonu skončila smrtí jeho zakladatele, jenž byl dalšími generacemi považován za „kacířského“ *krále, jehož památku bylo třeba navždy odstranit.$V rozvalinách Achetatonu byl v roce 1887 náhodně nalezen soubor téměř 400 hliněných tabulek s klínopisnými nápisy v *babylonštině, které jsou známé jako Amarnský diplomatický archiv a obsahují korespondenci babylonských, mitannských, asyrských a chetitských králů a syrských knížat *Amenhotepovi III., Amenhotepovi IV. a *Tutanchamonovi a opisy odpovědí egyptských králů. Jde tak o neocenitelný zdroj *informací o tehdejších poměrech v Egyptě a celé syropalestinské oblasti. (Břetislav Vachala)