*archeologická lokalita 35 km jižně od Mosulu (Irák). *Tell s 15 *sídlištními vrstvami od keramického *neolitu po *kulturu obejdskou. Vrstvy Ia, Ib a Ic až VI náleží kultuře hassúnské, z vrstev III–IX známa i kultura sámarrská, z vrstev VI–XII *halafská kultura a ve vrstvách XI–XII doložena i kultura obejdská. Od přechodných tábořišť přešli zdejší obyvatelé postupně k budování pravoúhlých i okrouhlých domů z hliněných cihel, vybavených pecemi, zásobními jamami i odtokovými kanálky. Do (opuštěných?) *staveb ojediněle ukládány pohřby. Výživu poskytovalo vesničanům *zemědělství (*ječmen, *pšenice), *chov dobytka (*ovce či *kozy a skot) a též *lov (zajíc, divoký *osel, gazela, *divoké prase) a patrně *sběr. Pracovali s *hlínou (*keramika hrubá, hlazená a leštěná, rytá i malovaná, prakové střely, *přesleny, sošky žen), *kamenem (*kamenná štípaná i *broušená industrie, *ozdoby), *kostí (nářadí a ozdoby), dalšími materiály (asfalt, rohože) a snad i s antimonem a mědí. Nejspíše magickým či kultovním účelům sloužila soška ženy s tělem z červené hlíny a hlavou, ozdobenou výpravným účesem, z hlíny zelené. Podle naleziště byla nazvána nejstarší kultura iráckého keramického neolitu. (Petr Charvát)