etnikum <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Drávidové')">*drávidského</span> původu, žijící hlavně v&nbsp;indických svazových státech Ándhrapradéš a&nbsp;Tamilnád; celkový počet asi 70–75 milionů. Nejstarší literární zmínky o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kmen')">*kmeni</span> telugských Ándhrů, sídlících v&nbsp;oblasti mezi řekami Gódávarí a&nbsp;Krišnou, se objevují v&nbsp;textech //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bráhman')">*bráhman</span>// zhruba ze 7. století př. n. l., jeho přítomnost na tomto území dokládají i&nbsp;nápisy maurjovského vládce <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ašóka')">*Ašóky</span> (273–232 př. n. l.). Po jeho smrti a&nbsp;rozpadu maurjovské říše se Ándhrové osamostatnili a&nbsp;za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vlády</span> dynastie Sátaváhanů (asi 30 př. n. l.–220 n. l.) vytvořili vlastní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stát')">*stát</span> zahrnující větší část středního a&nbsp;západního Dakšinu. Podporovali šíření <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('buddhismus')">*buddhismu</span> a&nbsp;zasloužili se o&nbsp;rozkvět buddhistického umění. Koncem 3. století se pobřežní Ándhra na téměř šest set let stala součástí říše Pallavů a&nbsp;buddhismus byl nahrazen <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hinduismus')">*hinduismem</span>, zčásti <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('džinismus')">*džinismem</span>. Největšího mocenského a&nbsp;kulturního rozmachu dosáhla telugská území za vlády dynastie Kákatíjů (11.–14. století), později byla připojena k&nbsp;dillískému <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sultanát')">*sultanátu</span>, v&nbsp;15. století Telangánu ovládl bahmanský sultanát, území Ándhry se pak stalo součástí hinduistického království Vidžajanagar. Vidžajanagarské období je považováno za zlatý věk telugské kultury. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('telugština')">*Telugština</span> (zvaná též ándherština, //ándhramu//) patří spolu s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('góndština')">*góndštinou</span> do centrální skupiny jihodrávidských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*jazyků</span> a&nbsp;pravděpodobně se vydělila z&nbsp;protodrávidštiny někdy mezi léty 1500–900 př. n. l. Představuje <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, drávidské')">*drávidský jazyk</span> s&nbsp;největším počtem mluvčích a&nbsp;po <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hindština')">*hindštině</span>/<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('urdština')">*urdštině</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bengálština')">*bengálštině</span> nejrozšířenější z&nbsp;novoindických jazyků. První nápisy v&nbsp;telugštině se dochovaly z&nbsp;6. století n. l., počátky telugského písemnictví sahají do 11. století. Téměř 90 % Telugů se hlásí k&nbsp;hinduismu, příslušníci některých nižších kast konvertovali k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('islám')">*islámu</span> či <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křesťanství')">*křesťanství</span>. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křesťané')">*Křesťané</span> žijí hlavně v&nbsp;pobřežních oblastech a&nbsp;městských centrech, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('muslim')">*muslimové</span> (z&nbsp;nichž mnozí hovoří místním dialektem urdštiny) jsou soustředěni na území Telangány a&nbsp;Rajalasímy. (Viz též <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ándhrapradéšané')">*Ándhrapradéšané</span>.) (Jan Filipský)