součást *teologie a *filozofie zabývající se problémem existence *zla ve *světě, tj. snahou uvést v soulad *víru ve vševědoucnost, všemocnost a dobrotivost *Boha, a na druhé straně fenomén reálně existujícího zla a *utrpení. Termín poprvé použil německý filozof *Gottfried Wilhelm von Leibniz, který tvrdil, že náš svět je tím nejlepším ze všech možných světů, protože byl stvořen dokonalým Bohem. Tuto Leibnizovu představu posměšně zparodoval v knize //Candide, ou ľOptimisme// (1759, česky: Candide neboli Optimismus, 1970) *Voltaire. (Pavel Dufek, Jaroslav Malina)