nauka o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*bohu</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('náboženství')">*náboženství</span> (například <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křesťanství')">*křesťanství</span>), jeho <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zjevení')">*zjevení</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tradice')">*tradici</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('historie')">*historii</span>; teologie přirozená usiluje jako filozofická nauka o&nbsp;rozumové zdůvodnění; teologie zjevená se opírá jen o&nbsp;víru. V&nbsp;evropské tradici původně navazovala na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aristotelés ze Stageiry')">*Aristotelovo</span> pojetí boha jako první příčiny <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svět')">*světa</span>. Přes počáteční odpor se ve středověku prosazuje i&nbsp;v&nbsp;křesťanství (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Abélard, Pierre')">*Abélard</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Anselm z&nbsp;Canterbury')">*Anselm</span>) jako racionální uvažování o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('víra')">*víře</span>, případně i&nbsp;zdůvodňování víry („víra hledá pochopení“ – Anselm). Od 13. století soustavné zkoumání křesťanské víry v&nbsp;řadě odvětví (například dogmatická, morální, biblická teologie), jež ovšem samo víru a&nbsp;zjevení přijímá jako výchozí základ. Protože biblická náboženství zdůrazňují nevýslovnost Boží, vyskytuje se v&nbsp;křesťanství také negativní teologie, která vypovídá, čím Bůh není. (Jaroslav Malina)