(z&nbsp;řečtiny: //theos//, „bůh“ a&nbsp;//machia//, „boj“ – „válka bohů“), označovaly se tak vzájemné konflikty <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*bohů</span> odrážející prosazování nových pravidel ve vývoji společnosti, společenských systémů. Výraz se poprvé objevil v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Homér')">*Homérově</span> //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ílias')">*Iliadě</span>//, kde proti sobě bojující bohové, někdy zastupovaní i&nbsp;jimi podporovanými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('héros')">*heróy</span>, prosazují nová pravidla vývoje <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svět')">*světového</span> řádu a&nbsp;civilizačních změn. Nejstarším příkladem teomachie je vítězství babylonského boha <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Marduk')">*Marduka</span> nad bohyní počátečního chaosu Tiamat, jímž se byl nastolen světový řád (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kosmos')">*kosmos</span>), jehož <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('patron')">*patrony</span> se stala soustava bohů spjatých úzkými geneaologickými pouty, a&nbsp;která dala vzniknout i&nbsp;prvním lidem (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropogonie')">*antropogonie</span>).$Obdobou podobného uvažování je prosazení mladší generace <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bohové, olympští')">*olympských bohů</span> a&nbsp;ustavení kosmu po tzv. titanomachii, později tradované i&nbsp;jako <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('gigantomachie')">*gigantomachii</span>. Analogicky byl tento termín v&nbsp;moderní odborné literatuře použit například i&nbsp;pro vítězství <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křesťanství')">*křesťanství</span> nad <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pohanství')">*pohanstvím</span>, které umožnilo vítězství <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Konstantinus Veliký')">*Konstantina Velikého</span> nad Maxentiem v&nbsp;bitvě u&nbsp;Milvijského mostu roku 312, završené následným vydáním tzv. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Edikt milánský')">*Milánského ediktu</span> v&nbsp;lednu dalšího roku. (Marie Pardyová)