národ *ugrofinského původu žijící v povodí středního toku Volhy v dnešní Udmurtské autonomní republice Ruské federace, ale také v jiných oblastech federace. Celkový počet příslušníků je přibližně 640 000 (*cenzus z roku 2002). Udmurti byli původně chovatelé skotu, lovci a zemědělci. Ještě v průběhu 1. tisíciletí žili společně s *Komii (Permjáky). Teprve v 9. a 10. století docházelo k diferenciaci, k níž přispěla zejména hromadná *migrace větší části Komijců podél řeky Kamy na sever až k řece Dvině. Formování Udmurtů probíhalo velmi pomalu a teprve v 18. století, kdy docházelo k sjednocování jednotlivých skupin pod ruskou nadvládou, vznikl udmurtský *jazyk (*udmurtština), literatura a písmo na bázi ruské azbuky. V důsledku prudkého rozvoje průmyslu a *měst se Udmurti rychle asimilují s okolní ruskou populací, takže v současné době hovoří asi 50 % Udmurtů pouze rusky a téměř třetina Udmurtů se považuje za *Rusy. Věřící jsou *pravoslavní křesťané. (František Bahenský, Lukáš Šín)