dnešní Rás Šamra („Fenyklový pahorek“), v&nbsp;2. tisíciletí př. n. l. významné mezinárodní obchodní centrum, ležel v&nbsp;severní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sýrie')">*Sýrii</span>, asi 11 km severně od Latakie, nedaleko břehu Středozemního moře, k&nbsp;němuž mu zaručovala přístup přístavní čtvrť Mínet el-Bejda a&nbsp;přímořské letovisko v&nbsp;Rás Ibn Hání. Poklady pahorku (o&nbsp;ploše přibližně 500x600 m a&nbsp;výšce 20 m) byly objeveny v&nbsp;roce 1928. V&nbsp;roce 1929 zde zahájila výzkum francouzská archeologická mise, která do současné doby kombinací sond i&nbsp;plošných odkryvů identifikovala pět samostatných vývojových epoch a&nbsp;v&nbsp;jejich rámci odlišila další podružná stadia. Nad panenskou půdou (vrstva V&nbsp;C, kolem roku 6700 př. n. l.) odhalila <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vesnice')">*vesnici</span>, rozloženou na celé ploše pahorku, náležející <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('úroveň, kulturní')">*kulturní úrovni</span> starého <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neolit, akeramický')">*akeramického neolitu</span> (pazourková a&nbsp;obsidiánová industrie podobná současným anatolským nástrojům). Nad ní, ve vrstvě V&nbsp;B (kolem roku 6000 př. n. l.), objevila <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('keramika')">*keramiku</span> a&nbsp;domy stavěné z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kámen')">*kamene</span>. Nálezy, srovnatelné se starou fází hassúnské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kultury</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tell Hassúna')">*Tell Hassúna</span>), byly klasifikovány jako střední <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neolit')">*neolit</span>. Následující pozdní neolit (vrstva V&nbsp;A) přinesl další rozkvět keramické výroby a&nbsp;první zdobené nádoby (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('inkrustace')">*inkrustace</span> bílou pastou). IV. vrstva patří <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chalkolit')">*chalkolitu</span> a&nbsp;je poznamenána silným vlivem z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámie</span>. Zpočátku (IV C, kolem roku 5250 př. n. l.) jsou ještě patrné podněty hassúnské kultury, přistupují však též prvky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, halafská')">*halafské kultury</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tell Halaf')">*Tell Halaf</span>). Vesnice se stahuje na menší plochu do centrální části pahorku, aby mohla být obehnána ochranným valem. V&nbsp;následujících staletích (vrstvy IV B–A, asi do roku 4300 př. n. l.) sleduje osudy halafské kultury, včetně její závěrečné fáze. Po krátkém přechodném období (III C) s&nbsp;lokálním růžovým zbožím, upomínajícím na keramiku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jericho')">*Jericha</span> VIII, se ve 4. tisíciletí př. n. l. – s&nbsp;určitým zpožděním za Mezopotámií – v&nbsp;pozdním chalkolitu (III B) v&nbsp;Ugaritu objevuje keramika podobná <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, obejdská')">*obejdské kultuře</span>. V&nbsp;tomto období je také v&nbsp;nálezech poprvé doložena <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('metalurgie')">*metalurgie</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('měď')">*mědi</span>. Ve starší <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('doba, bronzová')">*době bronzové</span> (III A, 3. tisíciletí př. n. l.) nastupuje růžová a&nbsp;černá hlazená keramika, inspirovaná anatolskými typy, rozšířená od severní Sýrie až po jižní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Palestina')">*Palestinu</span> a&nbsp;nazvaná podle palestinské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lokalita')">*lokality</span> Chirbet el-Kerak (dnes nazývaná zakavkazská či kuroarakská kultura). Je zřejmě dokladem jednolité kanaánské kultury. Střední část lokality, nad halafskou osadou, je ohrazena valem z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zdivo, kyklópské')">*kyklopského zdiva</span>; přes svou poměrně omezenou rozlohu má již charakter <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*města</span>. Kolem roku 2200 př. n. l., současně s&nbsp;hospodářským a&nbsp;sociálním úpadkem egyptské staré říše, bylo sídlo – tak jako řada dalších syropalestinských měst – opuštěno. Přeryv v&nbsp;jeho kulturním vývoji netrval déle než do počátku 2. tisíciletí př. n. l. Tehdy (vrstva II l, střední doba bronzová I) se na jeho <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('akropole')">*akropoli</span> objevily hromadné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hrob')">*hroby</span> tzv. „nositelů nákrčníků“ – nomádských skupin, ozbrojených <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sekera')">*sekerami</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dýka')">*dýkami</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kopí')">*kopími</span>, k&nbsp;nimž patřili Amorejci (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Amurru')">*Amurru</span>). Z&nbsp;jejich soužití s&nbsp;kanaánským prostředím vzešla kolem roku 1900 nová urbánní kultura, zrodilo se ugaritské amorejské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('království')">*království</span>.$Z <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('palác')">*paláce</span> situovaného při západní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('brána')">*bráně</span> v&nbsp;blízkosti obytných čtvrtí (ugaritská akropole zůstala nadále vyhrazena <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrámům</span>) udržovalo styky s&nbsp;egyptskými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('faraon')">*faraony</span> 12. dynastie, navázalo trvalá spojení s&nbsp;Chalabem/<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aleppo')">*Aleppem</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mari')">*Mari</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kréta')">*Krétou</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('import')">*import</span> kamarské keramiky); využilo výhodné polohy naproti <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kypr')">*Kypru</span>. Vyrostlo díky tomu v&nbsp;důležité překladiště, kde kyperská <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('měď')">*měď</span> a&nbsp;možná i&nbsp;zámořský <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('cín')">*cín</span> nastupovaly cestu do Mezopotámie, když se její dodavatelé z&nbsp;východu odmlčeli. Jeho největší hospodářský a&nbsp;kulturní rozkvět se datuje do 16.–13. století př. n. l. (pozdní doba bronzová). Ugarit se stává živým mezinárodním obchodním střediskem s&nbsp;kosmopolitní atmosférou. V&nbsp;jeho přístavní čtvrti sídlí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kolonie')">*kolonie</span> cizích kupců (zvláště početná <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('komunita')">*komunita</span> mykénská; klenuté rodinné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hrobka')">*hrobky</span> v&nbsp;mykénském stylu) a&nbsp;ugaritští obchodníci operují na celém syrsko-palestinském pobřeží. Ugaritská flotila (uváděno až 150 <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lodě')">*lodí</span>) brázdí východní Středomoří s&nbsp;náklady syrského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obilí')">*obilí</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('víno')">*vína</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('olej')">*oleje</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('med')">*medu</span>, ceněné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('slonovina')">*slonoviny</span> a&nbsp;vzácných, purpurem barvených <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tkanina')">*tkanin</span>. Podstatnou část nákladů tvoří ovšem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kovy')">*kovy</span> (rudy, ingoty i&nbsp;hotové výrobky). Široké příležitosti k&nbsp;uplatnění tříbí dovednost ugaritských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('řemeslník')">*řemeslníků</span>, a&nbsp;v&nbsp;jejich výrobcích nachází odraz <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vkus')">*vkus</span> jejich egejských, egyptských, chetitských a&nbsp;mezopotamských zákazníků. Po období samostatnosti sílí egyptský vliv až po přímý <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('protektorát')">*protektorát</span>, kdy v&nbsp;Ugaritu sídlí egyptská posádka. Trvá až do 1. poloviny 14. století př. n. l. Ugarit hraje krátce roli jazýčku na vahách, až v&nbsp;zápase velmocí o&nbsp;severní Sýrii vítězí chetitský <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*král</span> Šuppiluliuma I. a&nbsp;vazalskou smlouvou připoutává ugaritské království k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('říše, chetitská')">*chetitské říši</span>. V&nbsp;hospodářské situaci Ugaritu se změna vládní moci neprojevuje. Bouřlivá stavební činnost – v&nbsp;celé Sýrii obdivované a&nbsp;proslavené paláce, rezidence hodnostářů, chrámy, obchody, dílny, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('opevnění')">*opevnění</span> s&nbsp;branami a&nbsp;poternou – dokládají, že město a&nbsp;jeho styky dále vzkvétají. Stěhování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('národy, mořské')">*mořských národů</span>, přerušení mezinárodních obchodních kontaktů, však znamená náhlý konec. Poslední ugaritský král, jmenovec slavného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Chammurapi')">*Chammurapiho</span>, umírá kolem roku 1185 př. n. l. Je jen otázkou, zda zhroucení Ugaritu padá pouze na vrub vpádu mořských národů, či zda na něm mělo podíl též ničivé zemětřesení. Pahorek zůstává opuštěn a&nbsp;je znovu obýván až v&nbsp;8. století př. n. l., v&nbsp;době perské nadvlády a&nbsp;v&nbsp;helénistickém období (Leukos Limen). Zůstávají však jeho písemné památky.$Ugaritské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('archiv')">*archivy</span> zachovaly početné soubory hliněných tabulek s&nbsp;akkadskými, churritskými a&nbsp;chetitskými klínopisnými záznamy (zejména mezinárodní korespondence, ekonomické a&nbsp;správní dokumenty). Významná část písemností byla ovšem také zaznamenána samostatným západosemitským <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*jazykem</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ugaritština')">*ugaritštinou</span>, nadto vlastním hláskovým <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('písmo, klínové')">*klínovým písmem</span> o&nbsp;30 znacích, které lze v&nbsp;určitém smyslu považovat za předchůdce evropských písemných systémů. Byly jím ve 14. a&nbsp;13. století př. n. l. zachycovány dopisy, hospodářské a&nbsp;správní doklady, ale také svébytná literární tvorba. A&nbsp;právě ugaritské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mýtus')">*mýty</span> a&nbsp;početné další rozměrné epické skladby se řadí k&nbsp;nejkrásnějším a&nbsp;nejpůsobivějším dílům starého předoasijského písemnictví. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Součková, Jana')">Jana Součková</span>).