dva názvy užívané pro doklady specifického obrazového projevu antických <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křesťané')">*křesťanů</span>. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křesťanství')">*Křesťanství</span> zdědilo ve svých zásadách převzatých z&nbsp;židovského dědictví zákaz zobrazování náboženských motivů. Proto bylo v&nbsp;prvních dvou staletích své existence <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('anikonický')">*anikonickým</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('náboženství')">*náboženstvím</span> a&nbsp;odlišovalo se tak od pohanské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('úcta')">*úcty</span> k&nbsp;sochám a&nbsp;obrazům <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*bohů</span> – <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('idolatrie')">*idololatrie</span>. Jeho postupné rozšíření v&nbsp;antickém prostředí se časem neobešlo bez pokusů o&nbsp;alespoň symbolické vyjádření některých křesťanských motivů, s&nbsp;nimiž se křesťané identifikovali. První doklady křesťanských motivů jsou známy až z&nbsp;doby, kdy vznikla první <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pohřebiště')">*pohřebiště</span> starých křesťanů v&nbsp;katakombách na začátku 3. století. Symbolickou funkci měly i&nbsp;nejstarší figurální motivy orantky (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('orans')">*orans</span>) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dobrý pastýř')">*Dobrého pastýře</span> znázorňující křesťanskou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('víra')">*víru</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('láska')">*lásku</span> k&nbsp;bližnímu a&nbsp;postupně vznikající jednoduché biblické motivy. Křesťané je používali jako předobrazy spásy, v&nbsp;niž doufali. Pro jejich vyjádření zvolili jednoduchou formu vycházející z&nbsp;existujících pohanských předloh adaptovaných pro biblický obsah.$Po formální i&nbsp;slohové stránce je raně křesťanské umění velmi úzce závislé na profánním antickém umění. Rozvíjelo pouze ty motivy, pro něž bylo možné využít antický <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('archetyp')">*archetyp</span>, a&nbsp;pokud nebyl k&nbsp;dispozici, nevytvořilo samo žádný nový obraz. Oficiální církevní prostředí považovalo obrazy s&nbsp;křesťanským obsahem za znesvěcení zásad víry a&nbsp;velmi dlouho proti nim brojilo.$<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('církev')">*Církev</span> přijala obrazy teprve tehdy, až je potřebovala pro svou reprezentaci a&nbsp;výzdobu okázalých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kostel')">*kostelů</span>. K&nbsp;jejich vzniku přispělo oficiální uznání křesťanství roku 313 takzvaným <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Edikt milánský')">*Ediktem milánským</span> císaře <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Konstantinus Veliký')">*Konstantina</span>. Církevní prostředí přebíralo slavnostní motivy z&nbsp;oficiálního císařského kultu a&nbsp;postupně se tak v&nbsp;průběhu 4. století vytvořilo oficiální křesťanské umění. Na konci 4. století se křesťanství díky Theodosiovým <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('edikt')">*ediktům</span> stalo jediným oficiálním náboženstvím <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Imperium Romanum')">*římské říše</span>. Tak byla završena etapa jeho <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('romanizace')">*romanizace</span>.$Ve výtvarném umění pozdní antiky od této doby získalo dominantní postavení i&nbsp;křesťanské umění a&nbsp;z&nbsp;5. a&nbsp;6. století pocházejí kostely s&nbsp;okázalou mozaikovou výzdobou dosvědčující úspěšný rozvoj nových forem. Za spodní hranici raně křesťanského umění se dnes považuje začátek <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ikonoklasmus')">*ikonoklasmu</span> roku 726, kdy byl přerušen do té doby postupný vývoj křesťanského obrazového projevu. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pardyová, Marie')">Marie Pardyová</span>)