dnešní Tell Džócha, archeologická a historická *lokalita 80 km severozápadně od Násiríje (Irák). V době kolem roku 3000 př. n. l. se v jejím bezprostředním okolí náhle rozvíjí skupina rozsáhlých sídlišť, z nichž většina byla v III. raně dynastickém období už opuštěna a až do 19.–18. století př. n. l. zůstala osídlena pouze Umma. Od počátku III. raně dynastického období *městský stát pod svrchovaností Kiše; kišský *král Mesalim řeší její pohraniční *spor s *Lagaší a nechává vytyčit v terénu spornou linii. Jeho rozhodnutí se pokouší násilně zvrátit král Ummy jménem Uš nebo Giš. K stavu danému Mesalimovou arbitráží navrací poměry ráznou vojenskou akcí lagašský vládce Eannatum, který svůj *akt legalizuje státní smlouvou s poraženou Ummou, zachovanou na tzv. Supí *stéle. Umma se pokouší o zpětný zábor na konci *vlády Eannatumova bratra Enannatuma. Situace se vyhrocuje až k nové vojenské *konfrontaci, v níž vítězí Enannatumův syn Entemena (jiné čtení Enmetena), *konflikt však nejspíše (po zásahu třetí síly?) skončil kompromisem. Syn ummského vládce a *kněze(?) jménem Bubu, panovník *Lugalzagesi, zaútočil na sousední Lagaš, která se nemohla či nechtěla bránit, a vyplenil řadu jejích *svatyní. Později podrobil své vládě celý *Sumer a posléze přenesl své sídlo do *Uruku. Po jeho pádu a nastolení vlády staroakkadské dynastie poklesla Umma na úroveň provinčního střediska. (Petr Charvát)