nejstarší vysoká škola (vysoké učení) v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země, české')">*českých zemích</span> (rovněž i&nbsp;ve střední Evropě), založena 7. 4. 1348 v&nbsp;Praze Karlem IV. (1316–1378), na základě souhlasu obsaženého v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bula')">*bule</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('papež')">*papeže</span> Klementa VI. (okolo 1292–1352), potvrzena v&nbsp;lednu 1347; <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('univerzita')">*univerzita</span> čtyřfakultní (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('fakulta, artistická')">*artistická</span>, lékařská, právnická, teologická). Od roku 1348 nepřetržitě funguje artistická (filozofická), lékařská a&nbsp;právnická fakulta. Podle zakladatelova rozhodnutí měla být univerzita otevřena celému křesťanskému světu latinského obřadu, král ji slíbil obdarovat „znamenitými statky“ a&nbsp;ty, „kdož na ní budou působit, královskými dary“. Stala se centrem středověké vzdělanosti (pro studenty ze <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země, české')">*zemí České koruny</span>, ale také z&nbsp;Německa, Polska, skandinávských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*zemí</span> a&nbsp;Uher); byla určena pro celou oblast Karlovy říše, původně se pro rozhodování mistři i&nbsp;studenti dělili do čtyř rovnoprávných skupin podle původu (česká a&nbsp;3 cizí [Bavorsko, Polsko, Sasko]), tuto situaci změnilo vyhlášení Dekretu kutnohorského (1409), omezujícího vliv cizinců na univerzitě (Čechům připadly tři hlasy, ostatním národům jeden). V&nbsp;reakci na tuto reformu opustilo univerzitu kolem 800 německých studentů a&nbsp;profesorů (odcházeli převážně na univerzitu v&nbsp;Lipsku), což mělo za následek její výrazné oslabení.$Za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('husitství')">*husitství</span> se univerzita přihlásila „ke kalichu“, od roku 1458 – <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vlády</span> Jiřího z&nbsp;Poděbrad (1420–1471) – se stala utrakvistickou (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('utrakvismus')">*utrakvismus</span>), od roku 1609 pod patronací nekatolických <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stavy')">*stavů</span>. Po Bílé hoře (1620) byla roku 1622 předána <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jezuité')">*jezuitům</span>, kteří ji spojili s&nbsp;vlastní klementinskou akademií (založenou roku 1562). V&nbsp;roce 1638 ji Ferdinand III. jezuitům odebral a&nbsp;univerzita se stala opět samostatnou, definitivně ji pak sloučil s&nbsp;klementinskou akademií v&nbsp;roce 1654 v&nbsp;Karlo-Ferdinandovu univerzitu (jezuitům zůstala ve správě teologická a&nbsp;filozofická fakulta). V&nbsp;roce 1784 byl v&nbsp;rámci reforem stanoven nový univerzitní řád, kdy se mimo jiné místo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('latina')">*latiny</span> stala vyučujícím jazykem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('němčina')">*němčina</span>; roku 1882 byla univerzita rozdělena na českou a&nbsp;německou.$Dne 19. 2. 1920 byla česká univerzita opět vyhlášena Univerzitou Karlovou; 17. 11. 1939 – uzavřena nacisty (německá univerzita získala statut říšské vysoké školy), znovu otevřena v&nbsp;roce 1945 (jen česká, vybudovány pobočky v&nbsp;Hradci Králové a&nbsp;v&nbsp;Plzni). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Čapka, František')">František Čapka</span>)