poměšťování, přeměna sídlištní struktury na sídliště městského typu. První městské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('civilizace')">*civilizace</span> se objevují koncem 4. tisíciletí př. n. l. na Předním východě (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('civilizace starověkého Předního východu')">*civilizace starověkého Předního východu</span>). Velká rozloha (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Džarmo')">*Džarmo</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tell Hassúna')">*Tell Hassúna</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Çatal Hüyük')">*Çatal Hüyük</span>) některých neolitických sídlišť a&nbsp;existence <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('opevnění')">*opevnění</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jericho')">*Jericho</span>, Tell es-Sauván) způsobily, že byla označována za nejstarší <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*města</span>. První skutečná města však vznikají v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámii</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Uruk')">*Uruk</span>) a&nbsp;v&nbsp;západním Íránu (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Súsy')">*Súsy</span>) v&nbsp;2. polovině 4. tisíciletí př. n. l. Nové rozměry lidských aglomerací předpokládaly vytváření nadproduktu a&nbsp;úplnou specializaci výroby v&nbsp;ekonomické sféře (spojenou s&nbsp;potřebou dálkové výměny zboží) a&nbsp;diferenciaci a&nbsp;hierarchizaci skupin obyvatelstva ve společenské sféře. Objevují se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stavba')">*stavby</span> veřejného nebo kolektivního účelu a&nbsp;jistá standardizace uměleckých výrazových prostředků. Se vznikem měst je spojeno též důslednější zpracování a&nbsp;využívání <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kovy')">*kovů</span> a&nbsp;vznik <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('písmo')">*písma</span>. Společensky významné stavby zaujímají dominantní polohu uvnitř města, případně jsou odděleny od ostatní zástavby zdí. Už v&nbsp;obejdském období pozorujeme proces, kdy některé budovy („chrámy“) jsou umístěny na vyvýšené terase. Dominantní poloha <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrámu</span> byla zachována i&nbsp;později v&nbsp;3. a&nbsp;2. tisíciletí př. n. l. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aššur')">*Aššur</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ešnunna')">*Ešnunna</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Chafádží')">*Chafádží</span> atd.). Jen v&nbsp;asyrských sídelních městech v&nbsp;1. tisíciletí př. n. l. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ninive')">*Ninive</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kalach')">*Kalach</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dúr-Šarru-kén')">*Dúr-Šarru-kén</span>) zaujímal areál <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('palác')">*paláce</span> větší prostot a&nbsp;dominantnější pozici než chrám. Největším centrem jižní Mezopotámie, soustřeďujícím náboženské i&nbsp;správní pravomoci, se stal v&nbsp;2. polovině 4. tisíciletí př. n. l. Uruk. Zahrnoval i&nbsp;několik okolních menších měst a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vesnice')">*vesnic</span>. Dokladem jeho rozmachu jsou jednak veřejné stavby obrovských rozměrů (až 70 m dlouhé) přímo v&nbsp;Uruku, jednak vznik nových uruckých sídlišť daleko od vlastního území (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Habúba Kabíra')">*Habúba Kabíra</span>, Džebel Aruda). Budovy jsou trojlodní, tak jako v&nbsp;předcházející epoše, fasády i&nbsp;vnitřní prostory jsou členěny výklenky a&nbsp;výstupky a&nbsp;někdy i&nbsp;polosloupy, výzdobu sálů, případně nádvoří tvoří především <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mozaika')">*mozaiky</span> z&nbsp;malých hliněných kuželů. Dispozice budov a&nbsp;jejich vzájemné umístění nejsou nahodilé. Soudobou městskou výstavbu máme lépe než v&nbsp;Uruku dokumentovanou v&nbsp;Habúba Kabíře. Byla vystavěna podle plánu a&nbsp;byla obklopena pravoúhlou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hradba')">*hradbou</span> s&nbsp;vystupujícími obrannými věžemi. Na jihu měla oddělenou část pro vrchní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vrstva, sociální')">*sociální vrstvu</span>. Obytné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dům')">*domy</span> byly seskupeny do bloků, hlavní ulice probíhaly paralelně s&nbsp;hradbami a&nbsp;protínaly se v&nbsp;pravém úhlu, menší uličky vytvářely hustou a&nbsp;spletitou komunikační síť. Urbanizace pokračovala v&nbsp;1. polovině 3. tisíciletí př. n. l. značným tempem, Uruk dosáhl kolem roku 2700 př. n. l. rozlohy 200 ha (počet obyvatel se odhaduje na 40–50 tisíc). Městské hradby byly dlouhé 9,5 km a&nbsp;byly zpevněny 900 polokruhovými věžemi. (Na severu Mezopotámie byla soudobá města mnohem menší [asi 100 ha], což bylo zřejmě způsobeno omezenou kapacitou produkce jejich zázemí.) Mezopotamský venkov se vylidňoval a&nbsp;obyvatelstvo se přesouvalo do městských center. (V&nbsp;okolí Uruku se počet malých měst a&nbsp;vesnic snížil ze 146 na počátku 3. tisíciletí př. n. l. na 24 kolem roku 2700 př. n. l.) Ve městech (Chafádží, Abú Salábích, Tell Taja) nastaly strukturální změny, které se v&nbsp;urbanismu projevovaly ve výstavbě masivních městských hradeb (Uruk, Chafádží, Ešnunna) a&nbsp;oddělením staveb <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sakrální')">*sakrálního</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('profánní')">*profánního</span> účelu. Vedle chrámů (Ešnunna, Tell Adžrab, Chafádží, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šuruppak')">*Šuruppak</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Lagaš')">*Lagaš</span>, el-Obejd) se objevují i&nbsp;paláce (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kiš')">*Kiš</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Eridu')">*Eridu</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mari')">*Mari</span>, Ešnunna). Fragmenty soch, reliéfních kamenných desek, hlavic votivních kyjů, polodrahokamy a&nbsp;pečeti (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('glyptika')">*glyptika</span>) svědčí o&nbsp;bohaté výzdobě těchto objektů. Jednotlivá města tvořila nejprve samostatné celky (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stát, městský')">*městské státy</span>), jež mezi sebou soupeřily o&nbsp;území a&nbsp;moc. Teprve později se stala součástí či metropolí teritoriálních států (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Akkad')">*Akkad</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Babylon')">*Babylon</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dúr-Kurigalzu')">*Dúr-Kurigalzu</span>, Aššur, Kalach, Ninive, Dúr-Šarru-kén). Dobře organizovanou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('správa')">*správu</span> měl na konci 3. tisíciletí př. n. l. stát řízený z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ur')">*Uru</span>. Centra měst tvořily chrámové <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('komplex')">*komplexy</span> se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zikkurrat')">*zikkurraty</span> a&nbsp;celou řadou budov a&nbsp;prostorů sloužících náboženským i&nbsp;hospodářským účelům. Významné místo zaujímaly rovněž paláce a&nbsp;královské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hrobka')">*hrobky</span>. Říční <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('přístav')">*přístavy</span> (Ur) byly napojeny i&nbsp;na dálkový zámořský <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obchod')">*obchod</span>.$Největšího rozsahu dosáhly metropole asyrské a&nbsp;babylonské říše v&nbsp;1. polovině 1. tisíciletí př. n. l. Hradby, které je obklopovaly, zahrnovaly obrovské území: hradby Ninive měřily 12 km, hradby Babylonu 11,3 km. Chrámové i&nbsp;palácové komplexy a&nbsp;městské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('brána')">*brány</span> nepostrádaly též velkoleposti. Ve městech byly zřizovány i&nbsp;sady a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zahrada')">*zahrady</span> a&nbsp;rovněž bylo pečováno o&nbsp;městské okolí. V&nbsp;Babylonu byly obytné domy (s&nbsp;centrálním dvorem a&nbsp;s&nbsp;fasádami bez oken) uspořádány do větších a&nbsp;menších ulic, jež se křižovaly v&nbsp;pravém úhlu. Někde vznikala i&nbsp;malá náměstí (například kolem Ištařina chrámu). Babylon měl několik čtvrtí, jejichž jména známe i&nbsp;z&nbsp;textů. Novější městské osídlení, které bylo na západním břehu Eufratu, bylo spojeno kamenným mostem. Velké městské aglomerace vyžadovaly i&nbsp;nové zásobování vodou; do Ninive byl vybudován akvadukt (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vodovod')">*vodovod</span>) až z&nbsp;Džervánu, vzdáleného od hlavního města 80 km.$V Mezopotámii byl vývoj měst svázán se změnami v&nbsp;přístupu k&nbsp;vodním zdrojům, a&nbsp;proto většina měst ležela u&nbsp;vodních toků či kanálů. V&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sýrie')">*Sýrii</span> vznikla všechna velká města až po roce 3000 (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ebla')">*Ebla</span>, Alalach, Chamát, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ugarit')">*Ugarit</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Byblos')">*Byblos</span>) a&nbsp;kromě úrodné půdy tvořící jejich ekonomické zázemí prosperovala také díky výhodné poloze na obchodních <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stezka')">*stezkách</span>. Jejich administrativu i&nbsp;obchodní styk usnadnilo přijetí a&nbsp;přizpůsobení mezopotamského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('písmo, klínové')">*klínového písma</span>. Většina z&nbsp;nich existovala až do invaze <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('národy, mořské')">*mořských národů</span>. Po obnově na začátku 1. tisíciletí př. n. l. byl dominantou měst palác soustředěný kolem stavby //bít chiláni// (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tell Halaf')">*Tell Halaf</span>, Tell Tajnát, Sam’al).$V <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Palestina')">*Palestině</span> vrcholí urbanizace koncem rané <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('doba, bronzová')">*doby bronzové</span> (2650–2350 př. n. l.). Mnohá města ležela u&nbsp;říčních toků nebo na vrcholech kopců a&nbsp;vznikla z&nbsp;dřívějších menších sídlišť už v&nbsp;letech 2950–2650 př. n. l. (Kineret, Chirbet el-Kerak, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Megiddo')">*Megiddo</span>, Bét-šeán, Tell Fár’a, Jericho, Arad atd.), některá byla založena nově (Chasór, Bét-šemeš). Rozloha měst byla obvykle větší než 25 ha (Chirbet el-Kerak, Chirbet el-Jarmúk, Tell eš-Šejch Ahmed el-Arejni). Městské hradby byly stavěny z&nbsp;cihel na kamenných základech, zdi byly zpevněny věžemi a&nbsp;jejich obranyschopnost zvýšena předpolím //(glacis)//. Ani chrám ani palác nezaujímal ve městě tak dominantní místo jako v&nbsp;Mezopotámii. V&nbsp;období 2350–2000 př. n. l. byl vývoj městského osídlení přerušen, další etapa urbanizace nastala v&nbsp;Palestině (bez návaznosti na předchozí stavby) až v&nbsp;letech 2000–1500 př. n. l. Města střední doby bronzové v&nbsp;Palestině (i&nbsp;v&nbsp;Sýrii) jsou větších rozměrů než raně bronzová (Megiddo 10 ha, Dan a&nbsp;Akko 20 ha, největší Aškalón a&nbsp;Kabri 60 ha, Chasór 80 ha, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Katna')">*Katna</span> 100 ha). Městské hradby (s&nbsp;věžemi po každých 20–30 m) dosahují značné výšky (až 12 m) a&nbsp;jsou doplněny ještě zvenčí plošinou //(glacis)// a&nbsp;svahem. Nezávislým komponentem hradebního systému se stala městská brána. Rozloha chrámů a&nbsp;paláců se zvětšila, obytné domy byly seskupeny do bloků. Společným rysem paláců byl centrální dvůr, kolem něhož byly seskupeny místnosti (Chasór, Šekem, Megiddo, Afek, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Lakíš')">*Lakíš</span>). Chrámy dostaly novou koncepci – podlouhlou hlavní místnost s&nbsp;vchodem z&nbsp;užší strany (vliv Sýrie). V&nbsp;2. polovině 2. tisíciletí př. n. l. nastal úpadek měst co do velikosti i&nbsp;počtu, po roce 1200 př. n. l. bylo dokonce mnoho měst zcela zničeno. V&nbsp;Palestině <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('doba, železná')">*doby železné</span> byla nejdříve zakládána malá sídliště (vesnice) mimo dřívější města. Od vzniku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('království, izraelské')">*izraelského království</span> však nastala nová výstavba měst, většinou na stejných místech jako v&nbsp;době bronzové. Lze konstatovat jistou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hierarchie')">*hierarchii</span> sídlišť. Malá města (3–5 ha do 2000 obyvatel) se nestavěla plánovitě, domy byly postaveny //ad hoc//, chyběly veřejné stavby a&nbsp;město mělo jen jednu bránu. Naproti tomu města s&nbsp;administrativní nebo vojenskou funkcí byla pečlivě projektována (hlavní, regionální centra, 30–50 ha). V&nbsp;blízkosti městské brány se nalézala řada domů se sloupy, které sloužily veřejným účelům. Obytné domy byly uspořádány do řad nebo bloků. Ve velkých městech dominovaly budovy veřejné, paláce (rezidence <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('guvernér')">*guvernérů</span>). V&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jeruzalém')">*Jeruzalémě</span> byl královský palác a&nbsp;chrám v&nbsp;severní části města, v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Samaří')">*Samaří</span> tvořil palác samostatný komplex obklopený zdí. Hradby již měly menší význam, neboť město nebylo samostatným celkem, ale součástí státu. Masivní městská brána (až o&nbsp;6 místnostech) si však zachovala i&nbsp;nadále svou civilní i&nbsp;obrannou funkci. Mnohá města měla svůj samostatný systém zásobování vodou (Jeruzalém, Megiddo, Chasór), jenž byl mnohdy technicky náročný a&nbsp;vyžadoval pevnou organizaci. Téměř všechna izraelská města byla zničena při asyrských (2. polovina 8. století př. n. l.) nebo babylonských (počátek 6. století př. n. l.) výbojích. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nováková, Nea')">Nea Nováková</span>)