-eris, m. (z řečtiny: //ureter//, „obsahující moč“), močovod, párová trubice dlouhá asi 25 až 35 cm. Odvádí moč z *ledvinové pánvičky do *močového měchýře. Podle průběhu se močovod rozděluje na 1) //pars abdominalis//, která sestupuje od //*hilus renalis// *retroperitoneálním prostorem po zadní stěně břišní až ke *vchodu pánevnímu, 2) //pars pelvina// procházející malou pánví ventrokaudálně ke spodině močového měchýře a 3) //pars intramuralis// prostupující zešikma stěnou močového měchýře. Do močového měchýře ústí močovod otvorem – //ostium ureteris//. Na ureteru jsou tři významná zúžení. První z nich je při odstupu močovodu z ledvinové pánvičky. Druhé zúžení se nachází v místě překřížení močovodu s //vasa iliaca communia// na hranici mezi //pars abdominalis// a //pars pelvina//. Na přední stěnu břišní se toto místo promítá do takzvaného *ureterálního bodu, který leží na bispinální čáře na rozhraní mezi její prostřední a laterální třetinou. Třetí zúžení močovodu vzniká při průchodu stěnou močového měchýře. Stěna ureteru je tvořena sliznicí složenou v podélné řasy s vícevrstevným přechodním *epitelem, hladkou svalovinou s vnitřní podélnou a zevní cirkulární vrstvou, na povrchu močovodu je řídké vazivo – *adventicie. (Lenka Vargová)