akkadsky; Unu(g), sumersky; dnešní Tulúl al-Varká, nebo jen Varká, archeologická a&nbsp;historická <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lokalita')">*lokalita</span> severozápadně od Násiríje (Irák). Jedno z&nbsp;nejvýznamnějších <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*měst</span> dávné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámie</span> s&nbsp;doklady osídlení od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, obejdská')">*kultury obejdské</span> po 1. tisíciletí n. l. Urucký kultovní okrsek měl po více než tři tisíciletí dvě historická jádra. Posvátná čtvrť bohyně lásky a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('válka')">*války</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Inanna')">*Inanny</span> jménem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Eanna')">*Eanna</span> vykazuje stopy lidské přítomnosti od doby kultury obejdské až po epochu nadvlády <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Seleukovci')">*Seleukovců</span>. Asi 400 m jihozápadně od Eanny se pak nachází středisko kultu nebeského boha <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('An')">*Ana</span>, kdysi patrně nazývané Kullab. To nabylo již v&nbsp;době kultury obejdské podoby terasy s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrámem</span>, přestavěné až do doby <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, džemdet-nasrská')">*kultury džemdet-nasrské</span> nejméně pětkrát; k&nbsp;další přestavbě došlo v&nbsp;epoše raně dynastické. Podrobněji známe půdorys <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stavba')">*stavby</span> označované jako „Bílý chrám“ z&nbsp;urucko-džemdet-nasrské fáze B. Chrám měl standardní půdorys s&nbsp;obdélnou ústřední síní, k&nbsp;jejímž delším stranám přiléhala křídla komůrek. Současně s&nbsp;prvními třemi vrstvami této <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svatyně')">*svatyně</span> existovala monumentální stavba známá pod jménem „Kamenná budova“ //(Steingebäude)//, otevřená, částečně podzemní dvorana neznámého, nejspíše kultovního účelu. Po jejím zániku byla do zřícenin vestavěna „budova z&nbsp;páskových cihel“ //(Riemchengebäude)// s&nbsp;nástěnnými malbami (geometrické i&nbsp;figurální motivy), v&nbsp;níž byl uložen velmi bohatý nález patrně doslouživšího kultovního a&nbsp;jiného mobiliáře včetně nářadí a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nástroj')">*nástrojů</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zbraň')">*zbraní</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('textil')">*textilií</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nádoba')">*nádob</span>, uměleckých děl (sochy) a&nbsp;efektně provedeného intarzovaného a&nbsp;bronzovým kováním opatřeného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nábytek')">*nábytku</span>. Terasa Anovy svatyně byla upravována v&nbsp;8. století př. n. l. Nový chrámový komplex boha Ana a&nbsp;bohyně Antum, tzv. Bít-réš a&nbsp;Irigal, byl zde vystavěn asi v&nbsp;letech 250–200 př. n. l. z&nbsp;iniciativy hodnostářů seleukovské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('správa')">*správy</span> Uruku, Anu-uballit Kefalóna a&nbsp;Anu-uballit Niarcha. Rozsáhlá cihelná architektura se pyšní fasádami členěnými pilastry a&nbsp;zdobenými obrazy skládanými z&nbsp;barevně glazovaných cihel. Jednotlivé prostory se soustřeďují kolem pravoúhlých dvorů. Při novoroční slavnosti byla z&nbsp;chrámu slavnostně vynášena socha boha Ana a&nbsp;opět navracena zpět. Další městské objekty: palác <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*krále</span> Sín-kášida z&nbsp;19. století př. n. l. v&nbsp;jeho západní části, pavilon pro konání novoročních obřadů v&nbsp;severní části a&nbsp;chrám boha Garea z&nbsp;1. století n. l. v&nbsp;jeho části jižní. Jednotlivé složky řadové obytné zástavby dokumentovány příležitostně již od doby <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, urucká')">*urucké kultury</span>. Město obehnáno <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hradba')">*hradbou</span> ze starší části raně dynastické epochy (konec I. raně dynastického období?), jejíž výstavba je připisována mytickému <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Gilgameš')">*Gilgamešovi</span>. Uvnitř hradby se ovšem nacházely neosídlené prostory a&nbsp;současně existovala obytná zástavba i&nbsp;„na předměstích“ mimo ohrazený prostor. Není tedy vyloučeno, že šlo do jisté míry o&nbsp;řešení experimentální. Právě v&nbsp;době raně dynastické poklesá totiž téměř na polovinu původního stavu venkovské osídlení uruckého okolí, relativně hojně doložené pro dobu těsně před rokem 3000 př. n. l., a&nbsp;současně se zvětšuje osídlená plocha města. To je připisováno jak znehodnocení okolní zemědělské půdy zasolením v&nbsp;důsledku zavlažování vodou s&nbsp;vysokým obsahem minerálních solí, tak i&nbsp;nepřátelským nájezdům. Výstavbu hradby podnikl tedy snad neznámý urucký vládce (Gilgameš?) právě v&nbsp;zájmu ochrany takto nadměrně vzrostlé populace města a&nbsp;možná i&nbsp;jako svého druhu „veřejný projekt“ k&nbsp;zaměstnání přebytečných pracovních sil. Početný archeologický mobiliář včetně několika desítek tisíc hospodářských, právních, školních, literárních i&nbsp;náboženských klínopisných textů.$Uruk pozdní doby kultury urucké a&nbsp;džemdet-nasrské (3500–2900 př. n. l., celková osídlená plocha asi 250 ha) představoval civilizační centrum první velikosti a&nbsp;ústředí jednotně organizované raně státní oblasti, odkud známe vůbec nejstarší ukázky mezopotamského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('písmo, klínové')">*klínového písma</span> a&nbsp;první doklady zdejšího monumentálního umění (architektura, plastika). Jeho společenské ustrojení v&nbsp;oné době není zcela jasné, ústřední sociální roli tu hraje nejspíše velekněz a&nbsp;velekněžka kultu plodnosti a&nbsp;úrodnosti, známí pod označeními //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('en')">*en</span>// a&nbsp;//nin//. O&nbsp;úloze hodnostáře s&nbsp;titulem NAMEŠDA nevíme zhola ničeho. Někdy během časné epochy raně dynastického období městu a&nbsp;jeho okolí snad panoval mytický vládce Gilgameš (první doklady jména zhruba z&nbsp;26. století př. n. l.). Do III. periody raně dynastického období však Uruk vstoupil již jen jako jeden z&nbsp;řadových <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stát, městský')">*městských států</span>. Nakrátko se navrátil k&nbsp;slávě jako rezidenční město <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Lugalzagesi')">*Lugalzagesiho</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('království')">*království</span>, kdy tu byla zřejmě jako správní ústředí říše zřízena obrovitá „stavba z&nbsp;dusané hlíny“ (//Stampflehmgebäude//, Eanna). Pokles jeho významu pokračoval v&nbsp;době staroakkadské i&nbsp;za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vlády</span> III. dynastie z&nbsp;Uru, kdy snad bývali jeho <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('místodržitel')">*místodržiteli</span> jmenováni následníci dynastického trůnu. Po přechodném obnovení politické moci Uruku v&nbsp;19.–18. století př. n. l. mu zůstala již jen role tradičního kulturního ústředí. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Charvát, Petr')">Petr Charvát</span>)