moderní forma tradičního <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('teleologie')">*teleologického</span> argumentu (anglicky: //argument from design//) o&nbsp;existenci <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*Boží</span>, podle kterého <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vesmír (Vesmír)')">*vesmír</span> a&nbsp;některé vlastnosti živých organismů jsou příliš složité, uspořádané a&nbsp;adaptivní na to, aby mohly vzniknout pouhou náhodou nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('výběr, přirozený')">*přirozeným výběrem</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('selekce')">*selekce</span> je v&nbsp;tomto pojetí rovněž pojímána jako víceméně náhodný mechanismus), musela je tedy vytvořit nějaká absolutní, inteligentní a&nbsp;moudrá bytost. A&nbsp;protože právě Bůh je absolutní, nekonečně inteligentní a&nbsp;moudrý, musí tedy existovat. Tento argument bývá popisován pomocí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('analogie')">*analogie</span> s&nbsp;hodinářem, který sestrojil hodinový stroj. Byla použita v&nbsp;knize anglikánského reverenda Williama Paleyho //Natural Theology// (srov. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('teologie, přírodní')">*teologie, přírodní</span>), která vyšla roku 1802. Současná modifikace teleologického argumentu spočívá pouze v&nbsp;tom, že pojem Bůh není explicitně zmiňován. Zastánci inteligentního uspořádání svoji teorii považují za vědeckou a&nbsp;bojují za to, aby byla vědou uznána existence nadpřirozených mechanismů. Počátky tohoto <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hnutí')">*hnutí</span> sahají do roku 1987, kdy došlo na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v&nbsp;případu Edwards //versus// Aguilard k&nbsp;odluce <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stát')">*státu</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('církev')">*církve</span>. Od poloviny 90. let 20. století se zastánci teorie inteligentního uspořádání začali shromažďovat kolem Discovery Institute a&nbsp;vytvářet veřejný tlak za její začlenění do školních osnov. Od té doby toto hnutí nabývalo na síle a&nbsp;pravděpodobně kulminovalo v&nbsp;roce 2005 v&nbsp;souvislosti s&nbsp;„Doverovou kauzou“ (Kitzmiller //versus// Dover), kdy skupina rodičů napadla požadavek okresní správy veřejných škol, aby učitelé na středních školách zařadili inteligentní uspořádání do osnov jako alternativní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vysvětlení (vědecké)')">*vysvětlení</span> vzniku života na Zemi. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('soud, okresní')">*Okresní soud</span> tehdy rozhodl, že inteligentní uspořádání není vědecké, nelze ho oddělit od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kreacionismus')">*kreacionismu</span> a&nbsp;tedy ani od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('náboženství')">*náboženství</span> a&nbsp;proto požadavek školní správy odporuje Prvnímu dodatku Ústavy Spojených států amerických.$Základní premisu teleologického argumentu o&nbsp;nemožnosti náhodného vzniku složitých orgánů vyvrací britský biolog Richard <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dawkins, Clinton Richard')">*Dawkins</span> ve své knize //The Blind Watchmaker// (Slepý hodinář) z&nbsp;roku 1986, jejíž název je parafrází Paleyho analogie inteligentního hodináře. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Macholán, Miloš')">Miloš Macholán</span>)