snaha o&nbsp;uskutečnění utopických představ a&nbsp;plánů zvláště o&nbsp;dokonalém společenském řádu. Objevuje se již od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antika')">*antiky</span> a&nbsp;je vlastně pokračováním prastaré ideje o&nbsp;domnělé existenci <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('věk, zlatý')">*Zlatého věku</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ráj (zahrada Boží)')">*Ráje</span> a&nbsp;podobných „světů“ v&nbsp;červáncích lidstva. Ve svých dílech ji zachytila řada autorů (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Platón')">*Platón</span>, //Ústava//, Thomas <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('More, sir Thomas')">*More</span>, //Utopie//, Tommaso <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Campanella, Tommaso')">*Campanella</span>, //Sluneční stát//, Francis <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Bacon, Francis')">*Bacon</span>, //Nová Atlantida// aj.) v&nbsp;minulosti, zatímco ve 20. století, po prvních tristních zkušenostech s&nbsp;její realizací (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('komunismus')">*komunismus</span>), vznikla dystopická díla groteskně satiricky přetvářející <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('utopie')">*utopie</span> minulých věků, na jejichž počátku stojí román //My// Jevgenije Ivanoviče <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Zamjatin, Jevgenij Ivanovič')">*Zamjatina</span> z&nbsp;počátku 20. let 20. století, na nějž pak navázali Aldous Leonard <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Huxley, Aldous Leonard')">*Huxley</span>, //Brave New World// (Krásný nový svět, 1932), Arthur <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Koestler, Arthur')">*Koestler</span>, //Darkness at Noon// (Tma o&nbsp;polednách, 1940), George <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Orwell, George')">*Orwell</span>, //Animal Farm// (Zvířecí farma, 1945), //Nineteen Eighty-four// (//1984//, 1949) a&nbsp;další autoři.$Zásadní odbornou diskusi o&nbsp;tomto tématu z&nbsp;hlediska společenskovědního zahájil již ve 30. letech 20. století rakouský ekonom a&nbsp;filozof Friedrich August von <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hayek, Friedrich August von')">*Hayek</span>; jeho kniha //The Road to Serfdom// (Cesta k&nbsp;nevolnictví, 1941) představuje jednu z&nbsp;nejpodnětnějších a&nbsp;nejvýznamnějších <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('analýza')">*analýz</span> a&nbsp;kritik totalitářských tendencí plynoucích z&nbsp;pradávné touhy po nastolení sociálně spravedlivého řádu. Karl Raimund <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Popper, sir Karl Raimund')">*Popper</span> v&nbsp;představě utopického sociálního inženýrství identifikoval jeden ze zdrojů totalitního myšlení (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('totalitarismus')">*totalitarismus</span>). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dufek, Pavel')">Pavel Dufek</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)