(též kališnictví), reformní náboženské *hnutí*českých zemích v 15.–17. století, vycházející z programu umírněné husitské *reformace (*husitství), jejímž základem se staly čtyři pražské artikuly, respektive upravená (kompromisní) podoba (jihlavská kompaktáta); po jejich přijetí vytvořili utrakvisté vlastní církevní organizaci, řízenou administrátory a dolní konzistoří. Od začátku 16. století se v utrakvismu začaly projevovat různé názorové proudy: radikální utrakvisté přecházeli k *Jednotě bratrské nebo k jiným reformním proudům (*luteránství), staroutrakvisté se postupně dostávali do závislosti na *katolické církvi, až s ní téměř splynuli. Po bitvě na Bílé hoře (1620) byla utrakvistická církev zrušena (//Obnoveným zřízením zemským//, 1627 pro Čechy, 1628 pro Moravu), utrakvismus zakázán a násilně rekatolizován. (František Čapka)