*archeologická lokalita představující zejména pozůstatky *města *Mayů, součást *Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Město, vystavěné v puuckém stylu, vzkvétalo v klasickém a poklasickém období (600–900). Osídlení však přetrvalo i po invazi *Toltéků na *Yucatán a bylo opuštěno až kolem roku 1450. Pozůstatky *staveb pokrývají rozlohu kolem 60 hektarů a vyznačují se vynikající sochařskou výzdobou, často symbolizující Venuši a *boha *Čaka.$Budování starověkých měst typu Uxmalu a výstavba rozsáhlých monumentů, jakými byly například mezopotamské *zikkurraty nebo egyptské a mayské *pyramidy, vyvolává někdy úvahy o tom, že to nebylo v silách a možnostech tehdejších společností (viz *hypotéza, archeoastronautická). I při posuzování tak velkých podniků lze využít *experimentu, jako se to podařilo právě v Uxmalu (Erasmus, 1965). Středisko v Uxmalu tvořené náboženskými stavbami, z nichž některé byly umístěny na umělých pyramidovitých návrších, se rozkládalo na ploše 1200x600 m a obsahovalo 850 000 m3 kamenné a hlinité výplně. Mayové je budovali asi po 250 let od 7. do 9. století v raně klasickém a pozdně klasickém období.$Experimenty v Uxmalu vycházely z testování všech činností a technik, které staří stavitelé používali, avšak v mnohokrát zmenšeném měřítku: získávání a transportování potřebného materiálu na staveniště, zednické a kamenické práce. Provádění plánovaných rekonstrukcí se ujali dnešní potomci Mayů. Práce vykonávali během pětihodinového pracovního dne, jak je v této oblasti zvykem, v době od 6. do 11. hodiny, během níž teplota stoupala z ranních 30 °C až na 43 °C. Šestá hodina na otevřeném *slunci by byla značně neproduktivní.$Zeminu získávali lopatami, které byly dvaapůlkrát účinnější než dřevěné rycí hole. Zeminu přemísťovali dva nosiči do vzdálenosti 50 a 100 m asi v pětadvacetilitrových nádobách. Každý za den našlapal přes 20 km. Prvý přenesl asi 4000 kg zeminy a druhý asi 2300 kg. Při lámání *vápence byl znovu srovnáván výkon mezi moderním a starým nářadím, tentokrát železným páčidlem a kůlem z tvrdého dřeva. Mayové během pětihodinového pracovního dne vylámali kovovým páčidlem z plochy asi 30 m3 na 5000 kg skály, což byl asi trojnásobek množství, kterého dosáhli dřevěnými nástroji. Skálu odlamovali ve velkých, až pětadvacetikilogramových blocích a nalámaný kámen odnášeli čtyři nosiči do vzdálenosti 250 i 1000 m. Každý pracoval samostatně a urazil za den kolem 20 km. Dohromady všichni čtyři přenesli přes 2200 kg kamene.$Stavby v Uxmalu obsahovaly 850 000 m3 výplně ze zeminy a kamene o hmotnosti 1 300 000 tun. Tento stavební materiál bylo možno získat na ploše 7 500 000 m2. Průměrná vzdálenost jeho *transportu na staveniště činila 750 m. Po této dráze mohl jeden muž dopravit za den asi půl tuny zeminy a kamene.$Dále byly testovány zednické a kamenické práce. Mayský zedník dokázal vybudovat krychlový metr zdiva z 1400 kg kamene a 400 kg malty. Získání maltových součástí a hašení vápna na 400 000 m3 zdiva v Uxmalu by podle testu vyžadovalo asi 500 000 pracovních dnů jednoho člověka. Na kamenosochařské zpracování a olíčení čtverečního metru vápencové fasády potřeboval jeden člověk asi 3 pracovní dny. V Uxmalu bylo takto upravených ploch 750 000 m2, což by představovalo asi 2 500 000 pracovních dnů kameníka. Celkový součet na těžbu a přepravu stavebního materiálu, stavbu a kamenosochařskou úpravu byl podle dílčích testů odhadnut na 7 500 000 pracovních dnů jednoho člověka.$Získaná čísla mohou posloužit k různým úvahám. Tak například známe-li rozlohu oblasti a způsob obživy, můžeme odhadnout počet obyvatel a tím i soudit na délku výstavby. A naopak, jestliže známe dobu výstavby, můžeme odhadnout počet pracovníků a také přibližně stanovit rozsah osídlení. Z rozlohy sídelní oblasti kolem Uxmalu vyplývá, že zemědělství uživilo asi 1200 rodin (to znamená asi 6000 lidí). Kdyby každá rodina mohla uvolnit na veřejné práce jednoho dospělého muže asi na 40 pracovních dnů ročně, bylo by možno za rok využít celkem až 50 000 pracovních dnů, což by naplnilo oněch potřebných 7 500 000 pracovních dnů asi za 150 let. Ovšem při kratším, zato velkorysejším soustředění pracovních sil (při zdvojnásobení ročního výkonu na jednu rodinu) by bylo možno v Uxmalu vybudovat největší stupňovitou pyramidu, na níž bylo zapotřebí zhruba 650 000 pracovních dnů, asi za 7 let. (Jaroslav Malina)