*národ íránsko-turkického původu žijící v Uzbekistánu (asi 21,5 milionu, odhad z roku 2005), Tádžikistánu (asi 1,12 milionu), Afghánistánu (asi 2,7 milionu), také na území Ruské federace, Číny a v dalších *zemích. *Jazyk (*uzbečtina) patří do karlucké skupiny *turkické větve *altajské jazykové rodiny. Od starověku bylo území dnešního Uzbekistánu součástí sousedních říší a bylo často postihováno nájezdy dobyvatelů (*Parthové, *Arabové, *Turci, *Mongolové). Na přelomu 14. a 15. století byl Samarkand sídelním *městem říše Timúra Lenka (Tamerlána). V 16. století bylo uzbecké území jádrem mocného Bucharského emirátu a Chivského chanátu, v 18. století se od Bucharského emirátu oddělil Kokandský chanát. Od 19. století se všechny tyto země staly cílem expanze *Rusů a v 70. letech 19. století byly fakticky připojeny k Rusku (Buchara a Chiva jako *protektoráty, Kokand jako součást Turkestánské gubernie). Po ruské *revoluci v roce 1917 byla Buchara a Chiva připojena k vznikajícímu Sovětskému svazu. V roce 1991 vyhlásil Uzbekistán nezávislost. Obyvatelstvo (kolem 24 milionů) tvoří především Uzbekové (73,7 %), minority Rusové (5,5 %), *Tádžikové (5,1 %), *Kazaši (4,2 %), *Tataři (2 %), *Karakalpakové (2 %), *Korejci, *Kyrgyzové, *Turkmeni, *Ukrajinci, Turci, *Židé aj. Věřící jsou převážně *muslimové (88 %, vesměs *sunnité), dále *pravoslavní (9 %), *židé, část obyvatel tvoří bezvěrci. (Viz též *Chanové a další etnika čínské společnosti.) (František Bahenský, Lukáš Šín)