sociálně, nábožensky a politicky motivované vnitřní boje ve Francii, osm válek mezi *katolíky a *hugenoty v období let 1562 až 1598 (s přestávkami).$I. období (1562–1580) bylo vyvoláno vražděním hugenotů ve Wassy na příkaz katolických Guisů. Boje byly několikrát přerušeny, teprve *mír ze Saint-Germain v roce 1570 zrovnoprávnil katolíky a hugenoty, došlo také k zasnoubení vůdce hugenotů Jindřicha IV. Navarrského [1553–1610] s Kateřinou Medicejskou (1519–1589). Boje byly obnoveny po *bartolomějské noci (24. 8. 1572); mírem v Beaulieu (1576) byla vyhlášena *náboženská svoboda; Guisové proti této dohodě založili Katolickou ligu, hugenoti vytvořili Konfederaci.$II. období (1586–1596) probíhalo za vměšování španělských *Habsburků, kteří chtěli zabránit Jindřichu Navarrskému dosednout na francouzský trůn; za *války „tří Jindřichů“ (1586–1589) ustoupila královská moc straně Guisů, nakonec Jindřich Navarrský za pomoci Anglie a německých *protestantů ve válce odolal a přestupem ke katolictví (1593) si zajistil všeobecné uznání. Zároveň už jako francouzský král vydal pro hugenoty *edikt nantský (1598), který jim zaručoval svobodu i zachování vlastnictví většího množství *pevností v *zemi; politická samostatnost hugenotů byla zlomena ve 20. letech 17. století dobytím mocného La Rochelle. (František Čapka)