jedna z forem lidového *hnutí odporu, při níž ozbrojená skupina dobrovolníků (partyzánů) vyvíjí za pomoci místního obyvatelstva bojovou aktivitu na území obsazeném cizím *státem; je charakterizována záškodnickými a diverzními akcemi, jež mohou přerůst v místní *válku. Bylo jí užíváno jako nástroje rozvratu v týlu nepřítele (při vedené válce).$V novodobých dějinách se setkáváme s partyzánským hnutím například v boji amerických osad za svobodu (70. a 80. léta 18. století), v Rusku za *Napoleonova vpádu (1812), v kubánské válce za nezávislost (1868–1878), v búrských válkách (na přelomu 19. a 20. století), za *druhé světové války (zejména ve Francii, v Itálii, Jugoslávii, Polsku, Řecku, Sovětském svazu [SSSR], a také na území *Protektorátu Čechy a Morava). (František Čapka)