podle <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mytologie, řecká')">*řecké mytologie</span> slavná výprava nejpřednějších válečníků takřka z&nbsp;celého Řecka proti <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*městu</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Trója')">*Trója</span> v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Asie, Malá')">*Malé Asii</span> vyvolaná únosem manželky spartského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*krále</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Meneláos')">*Meneláa</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Helena (spartská)')">*Heleny</span> synem trójského krále <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Paris')">*Paridem</span>. Celý průběh události i&nbsp;jejích následků zachytil <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Homér')">*Homér</span> ve svých eposech //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ílias')">*Ílias</span>// a&nbsp;//<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Odysseia')">*Odysseia</span>//. Eposy zřejmě do značné míry zachycují řeckou životní filozofii a&nbsp;základní vzorce chování. Příběh započal tím, že záletný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Zeus')">*Zeus</span> se zamiloval do manželky spartského krále <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tyndareos')">*Tyndarea</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Léda')">*Lédy</span>, proslulé svou krásou. Aby ji získal, změnil se v&nbsp;labuť. K&nbsp;Tyndareovým dětem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kastór')">*Kastorovi</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Klytaimnéstra')">*Klytaimnéstře</span> se z&nbsp;vejce narodil <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Polydeukés')">*Polydeukés</span> a&nbsp;Helena, která svou krásou předčila matku. Oba bratři se stali nerozlučnými přáteli a&nbsp;rovněž Lédiny dcery si svorně vybraly za muže dva bratry z&nbsp;mykénského královského rodu, Klytaimnéstra bojovného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Agamemnón')">*Agamemnóna</span> a&nbsp;Helena rozvážného a&nbsp;disciplinovaného Meneláa. Ten s&nbsp;ní zároveň zdědil spartský <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('trůn')">*trůn</span>. Tak se vyřešila nepříjemná situace, která sama o&nbsp;sobě již vypadala na ohrožení Řecka válečnými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konflikt')">*konflikty</span> mezi jednotlivými achájskými vůdci. O&nbsp;získání krásné Heleny se pokoušeli všichni významní králové a&nbsp;královští synové, jež v&nbsp;té době mohli pomýšlet na ženění. Athénský Théseus prý Helenu dokonce unesl, ale její bratři Kastor a&nbsp;Polydeukés ji osvobodili a&nbsp;dovedli zpět domů. Ačkoli řecké <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mýtus')">*mýty</span> nerespektují téměř žádná data a&nbsp;generační vztahy, zdá se nepravděpodobné, že by to Théseus s&nbsp;Heleniným únosem mohl myslet vážně, neboť by v&nbsp;té době musel být již vetchým kmetem. Pozdější historikové jeho <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vládu</span> datovali do 16. století př. n. l. a&nbsp;také v&nbsp;linii od Mínóa a&nbsp;svých mladických činů na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kréta')">*Krétě</span> by měl být o&nbsp;několik generací starší než Helena. Nicméně z&nbsp;té doby si zachoval pověst únosce a&nbsp;svůdce díky úspěchu s&nbsp;Ariadnou a&nbsp;potřeboval si ji aspoň potvrdit. Když se situace v&nbsp;Řecku kvůli Heleně nebezpečně zkomplikovala, šel se král Tyndareos poradit s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Odysseus')">*Odysseem</span>. Ten zvolil originální řešení, aby si Helena svého ženicha vybrala sama. Helena vsadila na jistotu a&nbsp;její volba padla na Meneláa. Asi proto, že v&nbsp;usilování o&nbsp;ni nepatřil k&nbsp;nejdivočejším nápadníkům a&nbsp;nezkompromitoval se ve vzájemných potyčkách. Nicméně tím, že vlastně nebyla patřičně sváděna a&nbsp;dobývána, než vstoupila do manželství, se vysvětluje, proč později tak snadno podlehla lichotkám dvorného Orientálce Parida. Tyndareos byl nakonec z&nbsp;problémů s&nbsp;dcerou tak unaven, že zároveň s&nbsp;Helenou předal Meneláovi i&nbsp;trůn a&nbsp;vládu nad Spartou.$Dobrodružství s&nbsp;Lédou Dia na čas odradilo od pletek s&nbsp;pozemšťankami a&nbsp;poohlédl se tedy pro změnu zase mezi bohyněmi. Získala si ho jedna z&nbsp;padesáti dcer mořského boha Nérea, krásná, hodná a&nbsp;vlídná <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Thetis')">*Thetis</span>, která mu pomohla v&nbsp;okamžiku, kdy se proti němu vzbouřili ostatní Olympané a&nbsp;připoutali ho k&nbsp;jeho trůnu tak, že se nemohl ani pohnout. Thetis tehdy přivolala storukého obra Briarea a&nbsp;ten ho osvobodil. Když se však Zeus dozvěděl, že je Thetidě souzeno, aby její syn převýšil svého otce, vzpomněl si na to, jak si sám vyrovnával účty s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kronos')">*Kronem</span> a&nbsp;rozhodl se ji raději provdat za smrtelného muže, aby neohrozil božský řád. Za ženicha jí vybral fthíjského krále Pélea a&nbsp;uspořádal jim slavnou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sňatek')">*svatbu</span>, na niž byli pozváni všichni bozi. Protože si chtěli v&nbsp;klidu užít veselí, vynechali pouze bohyni sváru, Eris. Ta však z&nbsp;pomsty hodila mezi tři nejproslulejší bohyně zlaté jablko určené nejkrásnější z&nbsp;nich a&nbsp;vyprovokovala tak nekonečný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('spor')">*spor</span>. Jeho rozhodčím se zdráhal být i&nbsp;Zeus, protože si byl vědom, jaké důsledky by pro něj znamenalo znesváření jak s&nbsp;manželkou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Héra')">*Hérou</span>, tak i&nbsp;dcerami <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pallas Athéna')">*Athénou</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Afrodíté')">*Afrodítou</span>. Proto za soudce určil pastýře Parida ze vzdálené hory Ídy u&nbsp;maloasijské Tróje, u&nbsp;něhož předpokládal nepředpojatost. Mladý pastýř, kterému dali jeho druhové jméno Aléxandros („ochránce mužů“) pro udatnost, s&nbsp;níž je bránil, se ukázal být zcela nezkušený a&nbsp;nechal se ovlivnit přísliby bohyní. Z&nbsp;nich ho nejvíce zaujala nabídka Afrodíty, že přiřkne-li jablko jí, dá mu za manželku nejkrásnější ženu. Tou byla podle úsudku lidí i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*bohů</span> Meneláova manželka Helena. Paris do té doby žil klidně a&nbsp;miloval nymfu Oinonu, jejíž jméno ryl do kmenů stromů, vidina Afrodítina slibu však jeho první <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('láska')">*lásku</span> odsunula. Paridovy šance získat Helenu však byly mizivé, ale když se zanedlouho vydal do Tróje a&nbsp;tam náhodou v&nbsp;zápase porazil králova syna <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hektor')">*Hektora</span>, královská dcera a&nbsp;věštkyně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kassandra')">*Kassandra</span> v&nbsp;něm poznala ztraceného a&nbsp;oplakávaného syna krále <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Priamos')">*Priama</span> a&nbsp;jeho manželky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hekabé')">*Hekaby</span>. Než se Paris narodil, měla jeho matka sen, že porodila pochodeň, která zapálila město. Věštci jej vyložili tak, že dítě, které přijde na svět, bude zkázou Tróje. Proto byl <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neonatus')">*novorozenec</span> pohozen v&nbsp;lesích za Trójou, kde ho odkojila medvědice a&nbsp;pak ho našel a&nbsp;vychoval pastýř Ageláos.$Rodiče po ztraceném synovi truchlili, a&nbsp;když ho Kassandra poznala, výjimečně, poprvé a&nbsp;naposledy jí uvěřili. Kassandru, která vždy předpovídala pravdu, potrestal bůh <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Apollón')">*Apollón</span>, jehož lásku odmítla opětovat, tím, že její věštby nebude nikdo brát vážně. Tak tomu bylo, kdykoli Kassandra chtěla varovat Trójany před neblahým osudem.$Paris byl opět přijat do rodiny. Král Priamos byl už sice starý (vojenské povinnosti za něj plnil jeho nejstarší syn Hektor), ale měl velmi početné potomstvo. Devatenáct z&nbsp;celkem padesáti dětí zplodil se svou manželkou Hekabou a&nbsp;ostatní s&nbsp;dalšími ženami ve svém domě. V&nbsp;homérské společnosti měli králové vždy jednu hlavní manželku a&nbsp;kromě toho měli právo se stýkat se všemi ženami ve svém domě (povětšině služebnými). Ty jsou v&nbsp;pramenech označovány jako //parakoitis//, „souložnice“ (singulár). Mužských potomků nebylo nikdy dost, protože se s&nbsp;nimi počítalo jako s&nbsp;potenciálními bojovníky. Pro dcery se zase našlo dost práce v&nbsp;domácnosti a&nbsp;kromě toho bylo možné je výhodně provdat a&nbsp;upevnit tak politické vztahy a&nbsp;strategická přátelství. Sotva si Paris zvykl na postavení královského syna, připomněla mu Afrodíta svůj slib a&nbsp;vybídla ho k&nbsp;cestě do Sparty. Když tam se svým doprovodem připlul, přijal jej Meneláos velmi pohostinně, jak se to patřilo v&nbsp;homérské době a&nbsp;bylo to zatím ještě nepsáno v&nbsp;zásadách jejího <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('právo, obyčejové')">*zvykového práva</span>. Vzápětí však musel Meneláos odcestovat na Krétu na pohřeb svého děda a&nbsp;zároveň Mínóova syna, Kátrea. Dům a&nbsp;hosty odevzdal do péče své ženy Heleny a&nbsp;navíc jí doporučil, aby hostům ve všem vyhověla. Za jeho nepřítomnosti Paris svedl Helenu a&nbsp;přemluvil ji k&nbsp;odchodu od manžela. V&nbsp;jistých, královskému dvoru nakloněných, kruzích se s&nbsp;ohledem na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('diplomacie')">*diplomacii</span> vžila <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('verze')">*verze</span>, že ji unesl. Ale Paris si kromě Heleny ze Sparty odvezl i&nbsp;královskou pokladnici, a&nbsp;to už byl neodpustitelný prohřešek a&nbsp;těžký případ i&nbsp;pro diplomacii. Přesto Meneláos po návratu vyhledal nejdříve svého bratra Agamemnóna a&nbsp;dohodli se, že spolu se schopným prostředníkem Odysseem bude v&nbsp;Tróji jednat o&nbsp;vrácení manželky a&nbsp;majetku. Priamos byl připraven k&nbsp;vyjednávání, ale nechtěl jít proti zájmům svého syna. Paris byl ochoten se vzdát pokladu ale nikoli Heleny, a&nbsp;to ani pod pohrůžkou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('válka')">*války</span>. V&nbsp;té době už o&nbsp;tom, co se stalo, kdekdo věděl a&nbsp;nudící se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Achajové')">*Achajové</span>, kteří už museli předstírat, že chodí lovit lvy (ačkoliv víme, že v&nbsp;Řecku už na toto pokolení žádní nezbyli), začali cídit bronz na své válečné výstroji. Do hry tak vstoupila abstraktní kritéria jako uražená mužská <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('čest')">*čest</span> a&nbsp;Agamemnón vypověděl Trójanům válku a&nbsp;začal sbírat bojovníky. Přihrnulo se jich na sto tisíc, některé však bylo k&nbsp;účasti ve válce třeba získat i&nbsp;lstí; mezi nimi i&nbsp;Odyssea, kterému se nechtělo odejít od rodiny, a&nbsp;když si nemohl pomoci, začal hrát roli blázna. Oral a&nbsp;oséval pole solí do té doby, než mu Agamemnónovi verbíři položili před pluh jeho novorozeného synáčka <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Télemachos')">*Télemacha</span>. Dalším byl Péleův a&nbsp;Thetidin syn <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Achilleus')">*Achilleus</span>. Jeho matka si byla vědoma věštby, že jejího syna čeká buď krátký, ale slavný osud, nebo dlouhý a&nbsp;obyčejný život. Proto se ho od nejranějšího dětství snažila chránit. V&nbsp;paláci jeho otce ho jako nemluvně natírala ambrózií a&nbsp;zakalovala nad ohněm, aby se stal nezranitelný. Přidržovala ho pouze za patičku, která měla být jediným Achilleovým zranitelným místem. Když ji přistihl manžel a&nbsp;ve strachu o&nbsp;osud syna na ni tasil meč, vylekala se a&nbsp;uprchla zpět do moře k&nbsp;otci a&nbsp;sestrám. Péleus poslal Achillea na vychování k&nbsp;moudrému <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kentauři')">*kentaurovi</span> Cheirónovi. Když dospěl, zasáhla opět starostlivá matka, a&nbsp;aby ho ochránila před mužským osudem, skryla ho v&nbsp;ženském přestrojení mezi dcerami krále Lykoméda na ostrově Skyru. Achilleovi tam začali říkat Pyrrha pro měděnou barvu jeho vlasů. Přesto se jako muž sblížil s&nbsp;Deidameiou, jednou z&nbsp;králových dcer a&nbsp;v&nbsp;době, kdy na Skyros přišli v&nbsp;přestrojení za kupce Odysseus spolu se svým přítelem argejským králem Diomédem, Deidameia čekala od něho dítě. Cizinci nabídli královým dcerám svoje zboží – látky a&nbsp;ozdoby. Mezi ně však položili i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('meč')">*meč</span> a&nbsp;krátce nato způsobili poplach. Achilleus se okamžitě chopil meče a&nbsp;tím se prozradil. Bez přemlouvání přislíbil účast ve válce a&nbsp;ani rodiče ani žena a&nbsp;novorozený syn Neoptolemos ho nepřiměli, aby se vzdal vidiny slávy. Matka s&nbsp;otcem ho alespoň vybavili, jak nejlépe uměli. Péleus dal svému synovi brnění, velký oštěp a&nbsp;válečný vůz s&nbsp;nesmrtelnými koňmi. Byly to dary, které sám dostal od bohů při své svatbě. Když o&nbsp;svou výbavu Achilleus během bojů před Trójou přišel, Thetis mu vyprosila u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Héfaistos')">*Héfaista</span>, jemuž kdysi byla laskavou chůvou v&nbsp;době, kdy ho Héra zavrhla pro jeho tělesné postižení, krásnou třpytivou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zbroj')">*zbroj</span>, která byla výjimečným uměleckým dílem. Její popis je předmětem XVIII. zpěvu Homérovy //Íliady//. Achilleus s&nbsp;sebou přivedl i&nbsp;pětitisícovou armádu svých mužů, z&nbsp;nichž většinu tvořili stateční Myrmidoni, potomci mravenců. Řekové si jejich původ vysvětlovali podle podobnosti jejich jména se slovem //myrmex//, „mravenec“.$Při prvních útocích Achajů se trójskému vojevůdci Hektorovi podařilo město ubránit. Řekové si vybudovali opevněný tábor a&nbsp;zahájili <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obléhání')">*obléhání</span>. Život v&nbsp;táboře se jim líbil, protože měli postaráno o&nbsp;zábavu. Jako jednotlivci si každou chvíli svoje kvality ověřovali v&nbsp;bojích. Při nich se jim občas podařilo získat nejen zajatce, ale i&nbsp;zajatkyně a&nbsp;ty si pak odváděli do svých stanů, aby o&nbsp;ně měl kdo pečovat i&nbsp;ve chvílích odpočinku. Tak jim vlastně nic nechybělo. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Trójané')">*Trójané</span> měli v&nbsp;počátcích války potíže s&nbsp;postavením armády, která by mohla přesile Řeků účinně čelit. Proto využívali každé ochotné ruky. O&nbsp;pomoc požádali i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Amazonky')">*Amazonky</span>. Z&nbsp;ženské armády si Řekové nejdříve tropili posměch, postavili proti nim šik ze svých kuchařů, zásobovačů a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('řemeslník')">*řemeslníků</span>, aby si taky užili boje. Amazonky je však překvapily a&nbsp;jejich statečnosti si začali vážit i&nbsp;nejudatnější bojovníci. Zejména Achilleus, jenž se střetl s&nbsp;jejich královnou Penthesileou, která byla dcerou boha války Area. Nezdědit po něm tolik bojovnosti, mohla Penthesilea ovlivnit nepřítele i&nbsp;jinak. Ale bila se až do posledního dechu, a&nbsp;tak jí Achilleus mohl pohlédnout do očí až v&nbsp;okamžiku, kdy na ni zblízka zaútočil svou zbraní. V&nbsp;té chvíli prý se zamiloval, ale vrátit jí unikající život už nemohl – tak to alespoň líčí malíři na řeckých vázách – Exekiás (kolem roku 530 př. n. l.) a&nbsp;Malíř Penthesiley (kolem roku 460 př. n. l.). Penthesileino tělo prý Řekové Amazonkám vydali, ale vyžádali si od nich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('přísaha')">*přísahu</span>, že již nikdy nezvednou zbraň proti řeckým mužům.$K Trójanům se teprve postupně přidávali spojenci z&nbsp;okolních zemí, jejichž území napadali Achájci, aby pustošili a&nbsp;loupili jejich zásoby a&nbsp;ženy. Na pomoc jim přišli <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Thrákové')">*Thrákové</span>, aithiopský král Memnón, syn Priamova bratra Tithóna a&nbsp;bohyně ranních červánků Eós. Přidal se k&nbsp;nim i&nbsp;další Priamův příbuzný syn dardanského krále Anchísa, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aineiás')">*Aineiás</span>. Spolu se stařičkým otcem přišel do Tróje, oženil se s&nbsp;Priamovou dcerou Kreúsou a&nbsp;stal se jedním z&nbsp;nejstatečnějších obránců města, vedle Hektora a&nbsp;Memnóna. Paris do bojů příliš nezasahoval a&nbsp;věnoval se raději Heleně, neuvědomiv si, že ji tak brzy omrzí a&nbsp;že o&nbsp;muže, který se nemůže honosit hrdinskými skutky, ztratí zájem.$Na začátku desátého roku války narůstala již nespokojenost na obou stranách. Vojáci reptali a&nbsp;sjednotili se v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('názor')">*názoru</span>, že znepřátelení vůdcové si mají svůj spor vyřešit sami a&nbsp;neprolévat již <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('krev')">*krev</span> jiných. Tak došlo k&nbsp;souboji Meneláa a&nbsp;Parida na život a&nbsp;na smrt, který se odehrál na pláni před Trójou. Meneláos se bil statečně, Parida porazil, ale když se ho chystal zabít, zahalila ho Afrodíta, která byla nablízku, mrakem a&nbsp;odnesla Parida z&nbsp;bojiště do bezpečí.$Meneláos se ve válce projevoval statečně, ale choval se vždy disciplinovaně a&nbsp;uznával vrchní velení svého bratra Agamemnóna. Mezi ostatními vůdci však již narůstalo napětí. Agamemnón žárlil na legendární vojenské úspěchy Achilleovy. Díky své nezranitelnosti a&nbsp;udatnosti Achilleus budil v&nbsp;trójském vojsku děs již jen svou přítomností. Řevnivost mezi oběma se vyhrotila, když Agamemnón odňal Achilleovi jeho oblíbenou zajatkyni Bríseovnu. Na jedné z&nbsp;výprav, při nichž si Achájové opatřovali živobytí, zajal Achilleus v&nbsp;Mýsii dceru Apollónova <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kněz')">*kněze</span> Chrýsa. Při dělení kořisti připadla Agamemnónovi. Když ji přišel otec vykoupit, Agamemnón ho s&nbsp;urážkami vyhnal. Apollón za to seslal na achájské vojsko <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mor')">*mor</span>. Když věštec Kalchás prozradil příčinu tohoto neštěstí, rozhodl sněm svolaný Achilleem, že Agamemnón musí svou otrokyni vrátit otci. Agamemnón se sice podrobil, ale jako náhradu si vybral Achilleovu Bríseovnu. Odysseovi se sice podařilo odvést Bríseovnu z&nbsp;Agamemnónova stanu, ale ten se rozhněval a&nbsp;přestal se zúčastňovat bojů. Jeho matka Thetis vymohla u&nbsp;Dia, aby Trójany nechal vítězit tak dlouho, než se jejímu synovi dostane zadostiučinění. Válečný konflikt tak získal na gradaci a&nbsp;do sporů mezi muži se začali obratně plést bohové a&nbsp;bohyně zainteresovaní na obou stranách. Trójané oblehli achájský tábor a&nbsp;ve třetí bitvě zatlačili Řeky až k&nbsp;jejich lodím. Když se mohutnému Aiantovi podařilo omráčit Hektora, byl na chvíli klid, ale Apollón Hektora uzdravil a&nbsp;Trójané se chystali zapálit řecké lodě. Patroklos požádal svého přítele Achillea, aby mu aspoň půjčil svou zbroj, když už nechce zasáhnout do boje. Achilleova zbroj zažene Trójany zpět do města, ale když Hektor pozná, že si ji oblékl Patroklos, zabije ho a&nbsp;zbroj si vezme jako kořist. O&nbsp;Patroklovo tělo se udatně bil Meneláos a&nbsp;sám ho odnesl z&nbsp;bojiště zpět k&nbsp;Řekům (obrazem je helénistické sousoší, tzv. //il Pasquino//). Achilleus zdrcený ztrátou přítele truchlil na mořském břehu, kam ho přišla utěšit jeho matka. Achilleus se rozhodne přítele pomstít, Thetis ho varuje, že po Hektorově smrti čeká blízký konec i&nbsp;jeho. Přesto však mu u&nbsp;Héfaista vyprosí novou zbroj a&nbsp;Achilleus se vrací do boje, kde opět Řekům zajistí vítězství. Agamemnón mu vrátí Bríseovnu a&nbsp;konflikt nabírá takovou intenzitu, že Zeus zapojuje do bitvy i&nbsp;bohy. Trójané jsou zahnáni do města, ale Hektor se rozhodne utkat se s&nbsp;Achilleem před <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hradba')">*hradbami</span>. Je poražen a&nbsp;zabit a&nbsp;Achilleus jeho mrtvolu smýká za svým vozem po devět dní okolo trójských hradeb. Až poté uspořádá pohřeb svého přítele Patrokla. Když se k&nbsp;němu v&nbsp;noci vypraví stařičký Priamos s&nbsp;dary a&nbsp;poklekne, aby si vyžádal zpět synovo tělo, Achilleus je dojat a&nbsp;vydá mu mrtvého Hektora, aby mohl být slavnostně pohřben. Po příměří Achilleus pomohl Řekům zvítězit nad Amazonkami, zabil nového trójského velitele Memnóna, ale nepodařilo se mu Tróju dobýt. Když se po přemožení Memnóna chystal vstoupit do města volnou Skajskou bránou, postavil se mu do cesty bůh Apollón. Achilleus ho ohrozil <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kopí')">*kopím</span> a&nbsp;vyzval k&nbsp;ústupu. Uražený Apollón ihned vyhledal Parida a&nbsp;řídil jeho střelu do Achilleovy nechráněné paty. Tak padl největší řecký hrdina a&nbsp;jeho vysoko navršenou pohřební hranici přišel zapálit sám Héfaistos.$Stejný osud však čekal i&nbsp;Parida. Achájský lučištník Filoktétés ho zranil otráveným šípem a&nbsp;způsobil mu nezhojitelnou ránu. Paris se uchýlil na Ídu a&nbsp;v&nbsp;ústraní zemřel. Našli ho tam jeho dřívější druhové a&nbsp;postarali se o&nbsp;jeho pohřeb. Do plamenů hranice se ze žalu vrhla i&nbsp;jeho první láska Oinona. Helenu Paridův osud již nezajímal a&nbsp;našla si jiného přítele. Stal se jím Paridův mladší bratr Deifóbos.$Na řecké straně došlo k&nbsp;sporu o&nbsp;tom, kdo zdědí Achilleovu zbroj. Thetis si přála, aby ji dostal ten, kdo se nejvíce zasloužil o&nbsp;záchranu Achilleova těla. Proto si na ni dělali nárok dva udatní bojovníci Odysseus a&nbsp;Aiás. Když sněm určil Aianta, vyměnil Agamemnón tajně hlasovací známky a&nbsp;vítězství přiřkl Odysseovi. Zklamaný Aiás se rozhněval, opil a&nbsp;v&nbsp;noci se chtěl pomstit Agamemnónovi. Jeho stan si však v&nbsp;opilosti spletl s&nbsp;ohradou pro dobytek a&nbsp;omylem pobil pastýře i&nbsp;se stádem. Když se mu ráno ostatní posmívali, neunesl Aiás potupu, odešel do ústraní a&nbsp;tam spáchal <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sebevražda')">*sebevraždu</span> – nalehl seshora na meč.$K dobytí Tróje musela Řekům pomoci lest. Od lučištníka Filoktéta se dozvěděli, že Trója nebude dobyta, dokud bude mít svoje <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('palladion')">*palladion</span>, ochrannou Athéninu sošku. Proto se v&nbsp;noci do města tajně vypravil Odysseus s&nbsp;argejským králem Diomédem a&nbsp;zmocnili se sošky. Další lstí, kterou vymyslel Odysseus, byl dřevěný kůň ponechaný na místě achájského tábora, jejž Řekové opustili, a&nbsp;předstírali návrat domů (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kůň, trójský')">*kůň, trójský</span>). Jejich lodě však zůstaly u&nbsp;blízkého ostrova Tenedu, aby se mohli v&nbsp;noci vrátit a&nbsp;pomoci nejstatečnějším bojovníkům ukrytým v&nbsp;útrobách koně. Trójané dokonce rozbourali část hradeb, aby koně vtáhli do města a&nbsp;předčasně se radovali z&nbsp;vítězství. Neposlechli ani Apollónova kněze Láokoonta ani Kassandru, kteří varovali před zkázou.$Když v&nbsp;noci oslavou unavení Trójané odešli spát, opustili Řekové koně a&nbsp;označili průlom v&nbsp;hradbách, kudy mohlo do města vniknout navrátivší se řecké vojsko. Poslední noc Tróje se změnila v&nbsp;krvavou řež. Achilleův syn Neoptolemos, který zaujal místo svého zemřelého otce a&nbsp;chtěl vyniknout i&nbsp;svou chrabrostí, vedl útok na královský palác. Bez slitování zavraždil starce Priama před očima jeho nejbližších; na rozdíl od svého otce neměl jeho vychování a&nbsp;byly mu cizí zásady milosrdenství a&nbsp;velkorysosti, jež Achilleovi vštípili Thetis a&nbsp;Cheirón. S&nbsp;mladickou krutostí povraždil i&nbsp;Priamovy přítomné potomky a&nbsp;zmocnil se Hektorovy manželky Andromachy, když předtím zabil jejího malého synka Astyanakta. U&nbsp;oltáře bohyně, kde hledala útočiště, byla zneuctěna i&nbsp;Kassandra. Meneláos pronikl do Heleniny ložnice, kde překvapil a&nbsp;zabil Deifóba. Shledání manželů však proběhlo téměř idylicky. Meneláos totiž nikdy neuvěřil, že Helena s&nbsp;Paridem odešla dobrovolně, a&nbsp;domníval se, že dobytím Tróje ukončil její trápení. Helena mu jeho přesvědčení nevyvracela a&nbsp;s&nbsp;ulehčením vstoupila na Meneláovu loď. Vítr je však zahnal do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Egypt')">*Egypta</span>, kam ji kdysi zavezl i&nbsp;Paris, když s&nbsp;ní utíkal ze Sparty. Egyptská královna Heleně věnovala zázračný nápoj způsobující zapomnění. Helena po něm zapomněla na své trójské partnery a&nbsp;Meneláos na všechny útrapy, které mu jeho manželka způsobila. Později řečtí dramatikové vymysleli verzi, že Helena zůstala po celou trójskou válku vlastně v&nbsp;Egyptě a&nbsp;do Tróje s&nbsp;Paridem odjel jen její stín.$Ostatní hrdinové takové štěstí neměli. Kassandra připadla při dělení kořisti Agamemnónovi. Ještě než se s&nbsp;ní vrátil do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mykény')">*Mykén</span>, porodila mu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dvojče')">*dvojčata</span>. Nikoho z&nbsp;nich však nečekal příjemný osud. Agamemnónova žena Klytaimnéstra se ke Kassandře chovala velmi nepřátelsky. Dala jí najevo její podřízené postavení a&nbsp;šikanovala ji pro neznalost <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('řečtina')">*řečtiny</span>. „Řekni to aspoň barbarskou rukou, když už neumíš mluvit!“ posmívá se jí v&nbsp;Aischylově //Agamemnónovi//, chtějíc jí donutit k&nbsp;potupnému dorozumívání pomocí posunků. Nicméně ani to by nepomohlo, protože pomsta byla již naplánována a&nbsp;Kassandra s&nbsp;dětmi byla zavražděna v&nbsp;ten samý den ještě dříve, než stejná smrt potkala i&nbsp;Agamemnóna.$Z Trójanů se zachránil jedině Aineiás (latinsky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aeneas')">*Aeneas</span>). Při vraždění přišel sice o&nbsp;svou manželku, ale podařilo se mu z&nbsp;plamenů zachránit svého malého syna Askania a&nbsp;starého otce Anchísa. K&nbsp;záchraně a&nbsp;dalším činům byl předurčen svým původem. Jeho předkem byl Zeus, a&nbsp;to hned ze dvou stran – v&nbsp;sedmém pokolení po otci a&nbsp;ve druhém po matce Afrodítě. Ta řídila i&nbsp;jeho plavbu na západ do Itálie, kde se stal praotcem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Římané')">*Římanů</span>.$Nejdelší bloudění a&nbsp;strasti musel po skončení trójské války překonat Odysseus. Vítr zahnal jeho lodě k&nbsp;neznámým břehům ostrova Kyklopů, kde je ohrozil obr <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Polyfémos')">*Polyfémos</span>. Za jeho oslepení se Odysseovi pomstil Polyfémův otec <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Poseidón')">*Poseidón</span>. Dovolil Odysseovi připlout až na dohled k&nbsp;rodné Ithace, ale pak ho zahnal zpět na moře, kde na něj všude číhalo nebezpečí. Na jednom z&nbsp;ostrovů ho lidožrouti Laistrygonové připravili o&nbsp;většinu jeho lodí a&nbsp;druhů na nich. Unikl jen s&nbsp;jednou lodí a&nbsp;s&nbsp;hrstkou přátel. Čarodějnice Kirké mu proměnila přátele ve vepře. Odyssea si však oblíbila a&nbsp;musel u&nbsp;ní určitou dobu setrvat. Před odplutím mu poradila jak se vyhnout nástrahám, které na něho čekají: nebezpečné Sirény s&nbsp;okouzlujícím zpěvem, nestvůra Skylla a&nbsp;nebezpečný vír Charybda. Když Odysseus se svými druhy přežili i&nbsp;tyto útrapy, dopluli k&nbsp;ostrovu Trinakii. Odysseus jim přikázal, aby se nedotýkali dobytka ze stád patřících bohu Héliovi. Když ho neposlechli, Hélios se rozhněval a&nbsp;rozpoutal Diovým prostřednictvím takovou bouři, při níž zahynuli všichni, kdo se provinili. Zachránil se jedině Odysseus. Na úlomku stěžně musel znovu proplout Skyllou a&nbsp;Charybdou, ale dostal se na ostrov Ógygii k&nbsp;nymfě Kalypsó. Exotické a&nbsp;snově krásné prostředí pro něj bylo luxusním vězením, kde musel strávit sedm let, než bohové Kalypsó poručili, aby Odyssea propustila. Vor, jejž si postavil, opět na moři zničil Poseidón. Odysseus doplaval na ostrov Fajáků, kde se setkal s&nbsp;královskou dcerou Nausikaou, a&nbsp;ta ho dovedla do paláce svého mírumilovného otce Alkinóa. Ten ho pohostil, na jeho počest uspořádal hry, a&nbsp;poté ho nechal na své lodi dopravit na Ithaku. Zde ho čekalo překvapení v&nbsp;podobě nápadníků, kteří obsadili jeho dům a&nbsp;nutili jeho manželku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pénelopé')">*Pénelopu</span> k&nbsp;opětovnému sňatku s&nbsp;jedním z&nbsp;nich. Odysseus v&nbsp;přestrojení přišel nejdříve ke starému pastýři, u&nbsp;něhož žil jeho stařičký otec. Zde se setkal i&nbsp;se synem Télemachem. V&nbsp;paláci ho nejdříve poznala chůva Eurykleia podle staré jizvy na noze. Jako neznámý žebrák zvítězil i&nbsp;v&nbsp;soutěži ve střelbě Odysseovým lukem, s&nbsp;nímž si neuměl poradit žádný z&nbsp;nápadníků. Hned poté obrátil zbraň proti nim a&nbsp;do jednoho je pobil. Ačkoliv mu Athéna vrátila krásu a&nbsp;mládí, Pénelopa se zdráhala uvěřit, že má konečně před sebou svého muže. Proto ho podrobila zkoušce a&nbsp;přikázala přemístit lůžko vědouc, že jen Odysseus bude vědět, že je to nemožné, neboť lože kdysi přibil ke kmeni olivy, jejíž kořeny vězely v&nbsp;zemi, kde předtím rostla. Teprve pak přivítala Odyssea jako svého muže; žili ještě dlouho a&nbsp;spokojeně. Odysseus zahynul až rukou svého a&nbsp;Kirčina syna Télegona, který přišel na Ithaku hledat svého otce a&nbsp;ve sporu vyprovokovaném jeho druhy Odyssea, aniž ho znal, probodl mečem. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pardyová, Marie')">Marie Pardyová</span>)