významný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svátek')">*svátek</span> křesťanského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rok, liturgický')">*liturgického roku</span> připomínající narození <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ježíš Kristus')">*Krista</span>. V&nbsp;současnosti slavený i&nbsp;nekřesťany jako zvyk s&nbsp;náboženským původem a&nbsp;spíše <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('profánní')">*profánní</span> přítomností, který se v&nbsp;našem kulturním okruhu stal nejoblíbenější slavností výročního cyklu. Vánoční svátky jsou podle současného liturgického <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář')">*kalendáře</span> latinského ritu zahájeny 25. prosince a&nbsp;trvají do Křtu Páně (první neděle následující po 6. lednu). V&nbsp;našem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('okruh, kulturní')">*kulturním okruhu</span> oslavy začínají v&nbsp;předvečer Božího hodu vánočního (Narození Páně), tedy již 24. prosince, jako tzv. Štědrý večer. Při obřadní večerní hostině, která ještě patří do období <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('advent')">*adventu</span> a&nbsp;je proto sestavena z&nbsp;postních jídel, se setkávají příbuzní, aby společně oslavili narození Krista i&nbsp;právě začínající cyklus přírodního roku. Pro mnoho rodin, především těch, které nejsou věřící, je Štědrý večer faktickým vrcholem dnes praktikovaných slavností. Vzhledem k&nbsp;blízkosti data zimního slunovratu na severní polokouli (obvykle připadá na 21. prosinec) a&nbsp;slavnosti Narození Páně (25. prosince) je pochopitelné, že se v&nbsp;rámci oslav evropského kulturního okruhu setkáme s&nbsp;křesťanskou symbolikou i&nbsp;lidovou tradicí svázanou s&nbsp;vegetačním cyklem.$Stejně jako advent, také Vánoce jsou chápány jako přelomové období, v&nbsp;němž dochází k&nbsp;dočasnému porušení hranice mezi lidským a&nbsp;nadpřirozeným světem. Jsou okamžikem vhodným k&nbsp;prosbám o&nbsp;náklonnost dobrých sil, a&nbsp;to jak náboženskou modlitbou, tak špetkou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('magie')">*magie</span>. Lidové <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rituál')">*rituály</span> zahánějí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zlo')">*zlo</span> (zvonění, obřadní hlučení), odvracejí zlý osud (od štědrovečerní večeře se nemá vstávat), snaží se o&nbsp;předpověď budoucnosti (věštby podle lití olova, otvoru vysekaného do ledu), zajišťují <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('štěstí')">*štěstí</span> (obdarování), bohatství (čočková polévka, šupina z&nbsp;vánočního kapra), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('plodnost')">*plodnost</span> (obřadní krmení dobytka, díl ze štědrovečerního jídla přináležející ovocným stromům) atd. Konkrétní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zvyk')">*zvyky</span> se podobně jako tradiční vánoční pokrmy objevují ve specifických variantách v&nbsp;závislosti na regionu, církevním vyznání i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vrstva, sociální')">*společenské vrstvě</span>.$Současným symbolem Štědrého večera je bohatě zdobený vánoční stromek, který se ale v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země, české')">*českých zemích</span> objevuje teprve v&nbsp;devatenáctém století. Starším zvykem je stavění <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('betlém')">*betlémů</span> a&nbsp;s&nbsp;ním související vánoční hry (divadelní představení i&nbsp;lidové obchůzky). Podle tradičních zvyklostí se k&nbsp;výzdobě domů užívají zelené větve jehličnanů, dnes oblíbené jmelí je v&nbsp;našem kulturním okruhu, podobně jako cesmína, spíše novinkou. Některé rituální úkony (rozžínání světel, obdarování) i&nbsp;obřadní pokrmy (vánočka [štědrovka]) Štědrého večera jsou stále běžným jevem, mají však tendenci spíše ztrácet svou magickou závažnost. Neodmyslitelnou součástí svátku jsou písňové koledy, dárky, pro mnohé také Půlnoční mše, vigilie nadcházejícího Božího hodu vánočního. V&nbsp;současnosti je tato bohoslužba výjimečným okamžikem, při kterém se schází široká veřejnost, nejen praktikující věřící, což může vést k&nbsp;určité deformaci výkladu symboliky obřadu. Tradičně je vánoční vigilie slavností náboženského společenství, oslavou zrození Krista: „(…) skrze Ducha Svatého přijal tělo z&nbsp;Marie Panny a&nbsp;stal se člověkem (…)“ Z&nbsp;hlediska ateisticky založeného účastníka se však obřad může snadno stát prázdným rituálem, divadelním představením abstrahovaným od duchovních kořenů, jehož formální stránka zůstává zachována, zatímco původní smysl postupně mizí. Na 25. prosince připadá Boží hod vánoční/Narození Páně, závažný církevní svátek, jehož význam je převýšen jen velikonoční oslavou zmrtvýchvstání Krista. Z&nbsp;Říma pochází zvyklost sloužit v&nbsp;tento den tři mše, v&nbsp;lidové tradici se Boží hod vánoční poněkud liší od ostatních vánočních svátků, je dnem ticha a&nbsp;rozjímání. 26. prosince se slaví svátek svatého Štěpána, který lidová obřadnost spojuje s&nbsp;obchůzkovými koledami. Přelom starého a&nbsp;nového roku byl obdobím vyplácení odměn za službu a&nbsp;některé obchůzky praktikované během Vánoc jsou ve skutečnosti obřadní formou vybírání mzdy. Na 27. prosince připadá svátek svatého Jana, 28. prosinec připomíná novozákonní vraždění neviňátek, 1. leden (a&nbsp;jeho předvečer) je dnes spojen především s&nbsp;oslavami nového roku, v&nbsp;tradičním pojetí je spíše významný jako Oktáv Narození Páně. Při slavnosti <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obchůzka, tříkrálová')">*Tří králů</span> (6. ledna) je rozhlašována dobrá zpráva o&nbsp;příchodu Krista a&nbsp;v&nbsp;lidové tradici přibližně tímto datem končí zvyky a&nbsp;obřadní úkony spojené s&nbsp;vánočním časem a&nbsp;přelomem roku (magie prvního dne, věštby, prosperitní a&nbsp;ochranné rituály). V&nbsp;současném liturgickém kalendáři latinského ritu jsou Vánoce zakončeny Svátkem křtu Páně (první neděle po 6. lednu). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Válková, Jana')">Jana Válková</span>)