1. starší slovanské pojmenování všech <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Rumuni')">*Rumunů</span>;$2. horské pastevecké <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obyvatelstvo')">*obyvatelstvo</span> v&nbsp;jižním Rumunsku mezi Dunajem a&nbsp;Karpatami s&nbsp;centrem v&nbsp;Bukurešti – v&nbsp;tzv. Valašsku. Název tohoto historického území vznikl v&nbsp;15.–18. století v&nbsp;souvislosti s&nbsp;tzv. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('právo, valašské')">*valašským právem</span> //(ius valachium)//, které spočívalo v&nbsp;tom, že osvobozovalo pastevecké rodiny od odvádění desátků a&nbsp;poskytovalo jim i&nbsp;další drobné výhody oproti zemědělskému obyvatelstvu ve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vesnice')">*vesnicích</span>. Stejný název Valaši (Vlaši, Vlachi, Vlahi) se však používal i&nbsp;pro jiné pastevecké skupiny jinde: v&nbsp;Bosně a&nbsp;Dalmácii pro ortodoxní (řeckokatolické) <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Slované')">*Slovany</span>, v&nbsp;Srbsku pro makedonské pastevce ovcí a&nbsp;dobytka, v&nbsp;Řecku, Bulharsku i&nbsp;jinde pro pastevecké <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aromuni')">*Aromuny</span> a&nbsp;Dákorumuny, případně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Albánci')">*Albánce</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Karakačani')">*Sarakačany</span>, v&nbsp;Makedonii jsou nazýváni též Cincarové (Cincaři) nebo Kucovlaši. V&nbsp;11.–14. století zde vytvořili vlastní říši nazvanou Megalia Vlachia. Naposledy vstoupili do historie na počátku 20. století s&nbsp;požadavkem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('autonomie')">*autonomie</span> (tzv. kucovlašská otázka).$Z jazykového a&nbsp;kulturního hlediska byli V(a)laši nejvíce ovlivněni na území dnešního Rumunska; nejprve římskými kolonisty a&nbsp;romanizovanými etniky (zvláště <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dákové')">*Dáky</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ilyrové')">*Ilyry</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Thrákové')">*Thráky</span>), od nichž nakonec převzali i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*jazyk</span>, v&nbsp;průběhu dějin se podíleli na formování zejména rumunského národa. Jako národnostní menšiny v&nbsp;Albánii, Bulharsku, v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*zemích</span> bývalé Jugoslávie a&nbsp;v&nbsp;Řecku si zachovali četné zvláštnosti a&nbsp;tradice, avšak jako etnikum byli od 6. století stále více překrýváni Slovany a&nbsp;dalšími etniky a&nbsp;posléze vytlačeni do horských oblastí, kde se povětšinou zachovali až podnes jako izoláty a&nbsp;pozůstatky nejstarších pasteveckých skupin v&nbsp;horských oblastech jihovýchodní Evropy;$2. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('skupina, etnografická')">*etnografická skupina</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Češi')">*Čechů</span> na moravském Valašsku v&nbsp;západní části Beskyd a&nbsp;Javorníků. Moravští Valaši dnes tvoří etnografickou skupinu v&nbsp;rámci českého národa, na jehož formování se v&nbsp;průběhu dějin významně podíleli. Původně se vyznačovali především chovem ovcí a&nbsp;kopaničářstvím, dosud si zachovávají četné etnografické zvláštnosti ve způsobu života, v&nbsp;kultuře i&nbsp;v&nbsp;dialektu. Pocházejí pravděpodobně z&nbsp;rumunských Karpat, odkud přicházeli na východní Moravu od konce 15. do 17. století. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šatava, Leoš')">Leoš Šatava</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šín, Lukáš')">Lukáš Šín</span>)