označení frankofonních obyvatel Belgie (asi 4 miliony osob) někdy považovaných za samostatné etnikum. Valoni tvoří 40–42 %. Valoni i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Vlámové')">*Vlámové</span> (respektive i&nbsp;belgičtí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Němci')">*Němci</span>) bývají pak společně označováni supraetnickým termínem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Belgičané')">*Belgičané</span> (státní pojetí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('národnost')">*národnosti</span>). Valoni jsou potomky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Galové')">*keltských</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Germáni')">*germánských</span> populací, které byly v&nbsp;průběhu 1. tisíciletí n. l. romanizovány a&nbsp;nyní hovoří valonským dialektem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('francouzština')">*francouzštiny</span>. Jsou příbuzní s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Francouzi')">*Francouzi</span> a&nbsp;vyvíjeli se společně. Ve 12. a&nbsp;13. století vznikla na území Valonů významná <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hrabství')">*hrabství</span> (Brabantsko aj.), později se dostali pod nadvládu francouzských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Bourbonové')">*Bourbonů</span>, pak <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Holanďané')">*Nizozemců</span>. Po vzniku samostatné Belgie (1830) byli Valoni dominantní populací <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*země</span>; ve 20. století však již převládl vliv germanofonních Vlámů. Rozpory mezi oběma základními etnickými skupinami země přetrvávají do dnešní doby. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šatava, Leoš')">Leoš Šatava</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šín, Lukáš')">Lukáš Šín</span>)