francouzský etnolog, folklorista a kulturní antropolog; jeden ze zakladatelů moderní francouzské *etnologie*folkloristiky; anticipoval *strukturalismus. Gennep studoval na École Pratique des Hautes Études v Paříži, kde jej ovlivnil zejména Léon Marillier (1862–1901) a Paul Sébillot (1843–1918). Po studiích vyučoval na *univerzitě v Neuchâtelu (Švýcarsko), kde v letech 1912–1915 řídil Musée d’etnographie. Přednášel také v Nizozemsku, ve Spojených státech a Velké Británii. Jeho výzkumné aktivity probíhaly mimo okruh francouzské sociologické školy, která se soustředila kolem //ĽAnnée sociologique// (viz *Durkheim, Émile David, *Mauss, Marcel).$Gennep se věnoval zejména výzkumu *náboženství a francouzského folkloru, o kterém publikoval rozsáhlé studie //Religions, moeurs et légends: Essais d’ethnographie et de linguistique// (Náboženství, zvyky a legendy: Eseje o etnografii a lingvistice, 5 svazků, 1908–1914) a //Manuel de folklore français contemporain// (Příručka současného francouzského folkloru, 9 svazků, 1937–1958). Z hlediska přínosu světové *antropologii je uváděn v souvislosti se svými díly z oblasti antropologie náboženství: //Tabou et totémisme à Madagascar// (Tabu a totemismus na Madagaskaru, 1904), //Mythes et légendes d’Australie// (Mýty a legendy Austrálie, 1906), //Ľétat actuel du problème totémique// (Současný stav otázky totemismu, 1920). Jeho nejvýznamnějším dílem je //Les rites de passage// (Obřady přechodu, 1909; česky: //Přechodové rituály: Systematické studium rituálů//. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997), ve kterém se zabývá *obřady přechodu; zavedl samotný pojem a rozpracoval teorii. Gennep věnoval pozornost také etnografii Alžírska, o které publikoval v časopise //Revue d’ethnographie et de sociologie//, který sám v roce 1911 založil. (Martin Soukup)