1. v *lenním právu *osoba zavázaná věrností svému pánu (seniorovi) a požívající jeho ochranu; obvykle zároveň držitel *léna – leník, man [*manství]); pánovi byl vazal povinen poskytovat pomoc a službu (účast na vojenském tažení); právo charakteristické pro raně feudální vztahy (7.–14. století) v západní Evropě;$2. v přeneseném významu osoba (*instituce, *stát), která je zavázána podporovat jinou osobu (instituci); jako vazalský se označuje stát, který nemá vlastní suverenitu a je závislý na jiném státu (není dáno mezinárodním právem či smlouvami). (František Čapka, Jaroslav Malina)