vztah podřízenosti určité sociální skupiny jedinci nebo jiné skupině, uzurpující si právo nadřízenosti, většinou na základě vojenské, politické nebo ekonomické převahy.$Například ve starověkém *Římě byly patricijským //gentes// //(gentes)// podřízeny rodiny, jejichž původ byl pochybný (šlo většinou o cizince), na rozdíl od patricijských rodin, odvozujících svůj původ od vznešeného předka. Vztah mezi *patronem*vazalem byl dán právně (//ius patronatūs//, „patronátní právo“). Vazalové byli chráněni náboženským právem, neměli však žádná politická práva, odevzdávali patronovi //(patronus)// dávky a byli zavázáni sloužit mu vojensky. Patron jim poskytoval ochranu, dával jim dary, někdy i kousek půdy. Za *republiky se smysl vazalství výrazně změnil, každý patron se obklopil houfcem svých vazalů, které platil a kteří mu zajišťovali bezpečnost, chránili jeho politické a volební zájmy, bavili ho. Za *císařství počet vazalů vzrostl a patroni je začali rozlišovat podle stupně náklonnosti: //amici// („nejbližší vazalové, osobní přátelé“), potom //comites// („ti, kteří ho doprovázeli na veřejnosti, v politickém životě“), //convivae// („jsou přizváni ke stolu“), //familiares// („patří k širšímu příbuzenstvu“), //salutantes// („každé ráno chodili patrona pozdravit, byli zavázáni poskytnout mu nutnou podporu – třeba politickou, volili ho, hlasovali pro jeho politické návrhy“) atd. Systém vazalství se přeměnil v celou hierarchickou strukturu, na jejímž vrcholu byl *císař, který měl až 150 000 vazalů, přičemž ti nejbližší (amici a comites) patřili mezi nejvýznamnější osoby ve státě. Přes úpadek *římské říše se systém vazalství uchoval až do *středověku, ale feudální systém změnil jeho obsah a poslání, neboť je chápal především jako čestnou službu podle rytířského *kodexu stvrzenou přísahou.$Jiný příklad: vazaly kočovných *Tuaregů se stali černošští obyvatelé *vesnic, jejichž území Tuaregové ovládli. Vesničané dodávali Tuaregům zemědělské produkty, Tuaregové zajišťovali bezpečnost vesnic a odbyt výrobků jejich obyvatel na trzích.$Moderní pojetí chápe vazalství jako závislost, nesvéprávnost. (Zdeněk Justoň, Jaroslav Malina)