zdomácnělá forma divokého velblouda, jenž se vyskytoval v&nbsp;oblasti střední a&nbsp;severozápadní Asie a&nbsp;dosud ve zbytkové populaci přežívá v&nbsp;Mongolsku.$První archeologicky podložené nálezy (zobrazení dvouhrbého velblouda na keramice) pocházejí z&nbsp;íránské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lokalita')">*lokality</span> Skiel III, datované do závěru 3. tisíciletí př. n. l. K&nbsp;prokazatelné domestikaci došlo však až v&nbsp;8.–7. století př. n. l. v&nbsp;Persii. Na rozdíl od ostatních domestikovaných zvířat vykazují velbloudi jisté vlastnosti komplikující jejich zdomácnění: nízká reprodukční schopnost (1 mládě za tři a&nbsp;více let), dosažení dospělosti až kolem 5. roku života, nepřizpůsobivost odlišným klimatickým podmínkám, rozsáhlý prostor k&nbsp;pastvě, komplikovaný výcvik (na rozdíl například od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kůň')">*koně</span>), výrazný zápach (drženi dále od obydlí). Naproti tomu představuje velbloud úzce specializovaný druh na pobyt v&nbsp;pouštích nebo v&nbsp;jejich blízkosti, což plně vyhovovalo nomádským <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnikum')">*etnikům</span>. Jako dopravní prostředek na poušti byl velbloud dvouhrbý nahrazen až motorovými vozidly. (Viz též <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('velbloud jednohrbý')">*velbloud jednohrbý</span>.) (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dreslerová, Gabriela')">Gabriela Dreslerová,</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Gaisler, Jiří')">Jiří Gaisler</span>)