etnikum, odvozující svůj původ od starověkých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Galové')">*keltských populací</span> v&nbsp;oblasti Walesu ve Velké Británii. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*Jazyk</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('velština')">*velština</span>) patří k&nbsp;britské skupině keltské větve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, indoevropské')">*indoevropské</span> rodiny. Podle jazykového pojetí je jako Velšané označována keltskou velštinou hovořící složka populace Walesu (v&nbsp;roce 2001 582 000 osob). Často však bývá pod pojmem Walesané chápáno veškeré obyvatelstvo této historické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*země</span> (ca 3 miliony). Předky Walesanů byli keltští Kymrové, kteří se udrželi na území Walesu i&nbsp;za anglosaských útoků v&nbsp;6.–7. století (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Anglosasové')">*Anglosasové</span>); posléze se usadili v&nbsp;hornaté oblasti Walesu a&nbsp;založili zde několik knížectví. Území připojil natrvalo k&nbsp;Anglii Eduard I. v&nbsp;letech 1282–1284, od roku 1301 je titul princ waleský udělován každému následníku anglického <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('trůn')">*trůnu</span>. Své autonomní postavení ztratil Wales v&nbsp;roce 1536. Na počátku 19. století se znovu zrodilo hnutí Walesanů za politickou a&nbsp;národní nezávislost, které vedlo k&nbsp;obnovení velštiny. Etnicko-jazykové <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hnutí, revitalizační')">*revitalizační hnutí</span>, zahájené v&nbsp;60. letech 20. století, dosáhlo řady markantních úspěchů na poli školství, úředního styku, médií apod. Od roku 1999 působí ve Walesu i&nbsp;lokální parlament. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šatava, Leoš')">Leoš Šatava</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šín, Lukáš')">Lukáš Šín</span>)