etnikum, odvozující svůj původ od starověkých *keltských populací v oblasti Walesu ve Velké Británii. *Jazyk (*velština) patří k britské skupině keltské větve *indoevropské rodiny. Podle jazykového pojetí je jako Velšané označována keltskou velštinou hovořící složka populace Walesu (v roce 2001 582 000 osob). Často však bývá pod pojmem Walesané chápáno veškeré obyvatelstvo této historické *země (ca 3 miliony). Předky Walesanů byli keltští Kymrové, kteří se udrželi na území Walesu i za anglosaských útoků v 6.–7. století (*Anglosasové); posléze se usadili v hornaté oblasti Walesu a založili zde několik knížectví. Území připojil natrvalo k Anglii Eduard I. v letech 1282–1284, od roku 1301 je titul princ waleský udělován každému následníku anglického *trůnu. Své autonomní postavení ztratil Wales v roce 1536. Na počátku 19. století se znovu zrodilo hnutí Walesanů za politickou a národní nezávislost, které vedlo k obnovení velštiny. Etnicko-jazykové *revitalizační hnutí, zahájené v 60. letech 20. století, dosáhlo řady markantních úspěchů na poli školství, úředního styku, médií apod. Od roku 1999 působí ve Walesu i lokální parlament. (Leoš Šatava, Lukáš Šín)