dolní dutá žíla člověka, sbírá *krev z dolní části těla (z obou dolních končetin, z *pánve, stěny břišní, párových orgánů dutiny břišní a části *hrudníku). U kvadrupedních savců včetně *opic se nazývá //vena cava caudalis//, zadní dutá žíla. U *člověka začíná po pravé straně bederní *páteře ve výši těl *obratlů L4–5 spojením pravé a levé //vena iliaca communis//. Je uložena vpravo od *aorty a vystupuje *retroperitoneálním prostorem *kraniálně k *bránici. Klade se za *játra //(hepar)//, v nichž podmiňuje //sulcus venae cavae inferioris//. Prostupuje bránicí v oblasti //centrum tendineum// přes //foramen venae cavae inferioris//. Těsně nad bránicí proniká *perikardem a otevírá se do *pravé předsíně srdeční. Vyústění je zepředu a zleva lemováno rudimentární chlopní – //valvula venae cavae inferioris//. Dolní dutá žíla má kromě kmenových přítoků ještě přítoky parietální a viscerální. K parietálním přítokům patří //*venae lumbales, ////*venae phrenicae inferiores, ////*vena sacralis mediana//. Viscerální přítoky dolní duté žíly přicházejí od pohlavních žláz – //*venae testiculares// nebo //*venae ovaricae//, od *ledvin //*venae renales//, od *nadledvin //vena suprarenalis dextra//, z *jater //*venae hepaticae//. V období nitroděložního vývoje (u *fetálního krevního oběhu) je důležitým přítokem dolní duté žíly //*vena umbilicalis//. (Jiří Gaisler, Lenka Vargová)