americký spisovatel. Tradičně se řadí k *lost generation („ztracené generaci“), i když jeho životní dráha byla poněkud jiná než jejích klasických představitelů. Wolfova poetika je však podobná, především – dnešním jazykem řečeno – intertextualita jeho románů, jejichž knižnost, literárnost je ještě markantnější než Francise Scotta *Fitzgeralda nebo Ernesta *Hemingwaye; stránky jeho díla jsou zaplněny citacemi, reminiscencemi a aluzemi. Již v úvodu románu //Look Homeward, Angel// (K domovu, pohleď, anděle, 1929) najdeme odkazy na Gulliverovy cesty a proslulého doktora Johnsona. To vše prohlubuje neskrývaná autobiografičnost díla včetně odkazů na autorova studia na univerzitě North Carolina a na rodný horský městys, který se tu jmenuje Altamont.$Thomas Wolfe bývá pokládán za //homo unius libri// („člověk jedné knihy“), i když do doby, než předčasně zemřel na tuberkulózní zánět mozkových blan, stihl vytvořit řadu spíše spekulativních, nicméně stále silně autobiografických konfesních děl (s hrdinou s emblematickým jménem George Webber), která patří k proudu horečnatého hledání jeho „ztracené generace“, například //Of Time and the River// (O času a řece, 1935), //The Web and the Rock// (Pavučina a skála, posmrtně 1939) a //You Can’t Go Home Again// (Domů se už nelze vrátit, posmrtně 1940). Jeho první román vytrysklý z náporu prvotní prudké životní zkušenosti zůstal v jeho tvorbě nejlepším. Kritika je tu živelná a často spojená s tragikou života a se smrtí (v jedné ze sekvencí románu se šestnáctiletý hrdina miluje, zatímco jeho otec umírá na rakovinu). (Jaroslav Malina, Jiří Pavelka)