anglická feministická myslitelka, spisovatelka, vychovatelka a&nbsp;vzdělavatelka. Propagovala <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rovnost')">*rovnost</span> žen a&nbsp;mužů v&nbsp;legislativě (především aktivní i&nbsp;pasivní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('právo, volební')">*volební právo</span> pro ženy) i&nbsp;v&nbsp;rodině. Ve svých osmnácti letech odešla z&nbsp;domova, kde vládl násilnický otec a&nbsp;již nikdy se tam nevrátila, i&nbsp;když nadále finančně a&nbsp;morálně podporovala svou matku a&nbsp;sestry. Pracovala jako guvernantka a&nbsp;společnice. V&nbsp;roce 1784 otevřela vlastní školu pro dívky. Od roku 1787 psala a&nbsp;překládala pro Josepha Johnsona, vydavatele a&nbsp;radikála. U&nbsp;něj se setkávala s&nbsp;pokrokovými lidmi, kteří bojovali, kromě jiného, i&nbsp;za práva žen. Byla ženou anglického spisovatele, politického myslitele a&nbsp;filozofa Williama Godwina. Zemřela při <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('porod u&nbsp;člověka')">*porodu</span> dcery Mary, pozdější spisovatelky Mary Shelleyové, manželky tragicky zesnulého anglického básníka a&nbsp;myslitele Percyho Bysshe Shelleyho.$V 80. letech napsala romány //Thoughts on the Education of Daughters// (Myšlenky o&nbsp;vzdělávání dcer, 1787) a&nbsp;//Mary// (Marie, 1788), v&nbsp;nichž hájí právo ženy na vzdělání. Do veřejného povědomí se však dostala až po <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('revoluce, Velká francouzská')">*Velké francouzské revoluci</span> v&nbsp;roce 1790, kdy reagovala na Burkeho kritiku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('revoluce')">*revoluce</span> a&nbsp;napsala //A&nbsp;Vindication of the Rights of Man// (Na obranu práv člověka/muže), kde obhajuje revoluci, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pokrok')">*pokrok</span> a&nbsp;rozum. V&nbsp;roce 1792 napsala knihu //A// //Vindication of the Rights of Woman// (Na obranu práv ženy), zásadní text o&nbsp;ženských právech, který se stal jedním z&nbsp;klasických děl <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('feminismus')">*feminismu</span>. V&nbsp;této knize Mary Wollstonecraftová útočí na koncept výchovy a&nbsp;vzdělávání dívek tak, jak ho propagoval Jean-Jacques <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Rousseau, Jean-Jacques')">*Rousseau</span>, který vycházel z&nbsp;přesvědčení, že žena není schopna sama přemýšlet. Hovoří zde o&nbsp;rozumu a&nbsp;racionalitě, jimiž jsou obdařeni stejnou mírou ženy i&nbsp;muži. Rozum je důležitý, neboť pouze rozumem můžeme rozpoznat, co je správné a&nbsp;co není a&nbsp;rozum je to, co nás odlišuje od světa zvířat. Ve světě, v&nbsp;němž žila, byli však rozumem obdařeni pouze muži a&nbsp;proti této myšlence bojovala a&nbsp;snažila se dokázat, že ženy jsou rozumná stvoření a&nbsp;ne pouze oběti svých citů. To, že se ženy někdy chovají tak, jako by rozum neměly, je dáno jejich rodinnou výchovou: jsou vychovávány k&nbsp;tomu, aby byly hodné a&nbsp;smířené s&nbsp;osudem. Kdyby měly dívky možnost již od dětství rozvíjet své myšlenky, stala by se z&nbsp;nich rozumná stvoření. Mohly by dělat a&nbsp;dosáhnout stejných věcí jako muži, protože, podle Mary Wollstonecraftové, před Bohem jsou si ženy a&nbsp;muži rovni. „Ženy musí mít své představitele/představitelky ve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vládě</span>, místo aby jim bylo arbitrárně vládnuto bez jejich přímé účasti na vládních rozhodnutích.“ (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ferrarová, Eva')">Eva Ferrarová</span>)