obdělaný, zpravidla ohrazený pozemek pro pěstování okrasných i&nbsp;užitkových rostlin. Poprvé se zahrady objevují v&nbsp;oblasti starověkého <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('východ, Přední')">*Předního východu</span> od 4. tisíciletí př. n. l. především v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*městech</span> na středním Eufratu. Jde o&nbsp;pozemky uvnitř souvislejší zástavby a&nbsp;v&nbsp;bezprostřední blízkosti pevných příbytků (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dům')">*dům</span>). Ideální obraz „domova“ známý z&nbsp;konce 11. tabulky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('epos o&nbsp;Gilgamešovi')">*eposu o&nbsp;Gilgamešovi</span> představovala shodná výměra domu, dvora //(atria)// a&nbsp;zahrady v&nbsp;poměru 1:1:1.$Užitkové zahrady představovaly nevelké pozemky chráněné zdí a&nbsp;zastíněné listnatými stromy, zvláště <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('palma, datlová')">*datlovou palmou</span> s&nbsp;vysokým kmenem, pod níž byly vysazovány další ovocné stromy (jabloně, hrušně, fíkovníky, granátovníky, mandlovníky, třešně, meruňky [?], mišpule, pistácie, od 2. tisíciletí př. n. l. i&nbsp;švestky [<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ovoce')">*ovoce</span>]). Kmeny stromů sloužily v&nbsp;severní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámii</span>, na jižních svazích Malé Asie a&nbsp;ve východním Středomoří také k&nbsp;podpoře a&nbsp;vedení větví vinné révy. Záhony byly připravovány ručním nářadím a&nbsp;zalévány také ručně užitkovou vodou, odebíranou většinou z&nbsp;cisteren. Nejrozšířenější technologií pěstování zahradních plodin bylo tedy tzv. „patrové“ <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zemědělství')">*zemědělství</span>. Mezi plodinami jasně převažovaly cibuloviny, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('luštěniny')">*luštěniny</span> a&nbsp;listová <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zelenina')">*zelenina</span>. Z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('koření')">*koření</span> se zatím podařilo identifikovat kmín, koriandr, sezam a&nbsp;šafrán, i&nbsp;když sumerské a&nbsp;akkadské seznamy slov (lexikografie) uvádějí desítky dalších neznámých druhů. Od 1. tisíciletí př. n. l. se vyskytuje dále i&nbsp;tymián a&nbsp;máta peprná. Nejdůležitější olejninou byl <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('len')">*len</span>. Větší zahrady u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('palác')">*paláců</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrámů</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hospodářství, chrámové')">*hospodářství, chrámové</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hospodářství, palácové')">*hospodářství, palácové</span>) obdělávali zahradníci, jejichž povolání bylo vysoce oceňováno, mzdou se vyrovnali <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('řemeslník')">*řemeslníkům</span>. Vlastnictví zahrad a&nbsp;úrody chránily proti zcizení již od 3. tisíciletí př. n. l. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon')">*zákony</span>, které mj. stanovily i&nbsp;povinnost řádného obdělávání s&nbsp;nuceným pronájmem (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pacht')">*pachtem</span>) v&nbsp;případě zanedbání povinností majitele. Zahrady byly často oploceny nebo chráněny zdí.$S okrasnými zahradami se setkáváme od 2. tisíciletí př. n. l., kdy se ve větší míře vedle nižších a&nbsp;vyšších listnatých dřevin (topoly) začaly vysazovat i&nbsp;aromatické jehličnany (myrhovník, tamaryšky, cypřiše a&nbsp;ve východním Středomoří i&nbsp;cedry). Součástí zahrad byly i&nbsp;olivovníky, tvořící později samostatné háje. V&nbsp;mezopotamských metropolích (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aššur')">*Aššur</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Babylon')">*Babylon</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ninive')">*Ninive</span>) se v&nbsp;1. tisíciletí př. n. l. staly okrasné zahrady součástí královských rezidencí. Jejich součástí byly i&nbsp;pevné cesty s&nbsp;odpočívadly, zahradní domky (altány) a&nbsp;umělé <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zavodňování')">*zavodňování</span> (rozvody do spádových stružek a&nbsp;potůčků). Voda měla postupně i&nbsp;funkci estetickou (zděná „jezírka“, kašny a&nbsp;fontány). Při rozsáhlé přestavbě Babylonu za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vlády</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nabukadnezar')">*Nabukadnezara</span> II. byly rozšířeny i&nbsp;slavné „visuté Semiramidiny zahrady“ (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Semírámis')">*Semírámis</span>), rozložené terasovitě na klenutých obloucích, snad i&nbsp;s&nbsp;vodotrysky, zásobované vodou mechanicky dosud záhadným čerpacím strojem (páková zdvihadla a&nbsp;mechanické, snad ozubené převody). Tyto zahrady řadili antičtí autoři později k&nbsp;„<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sedm divů světa')">*sedmi divům světa</span>“. V&nbsp;textu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon, Starý')">*Starého zákona</span> (Gn 2,8–3,24) byl <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Eden')">*Eden</span> Boží zahradou, nalezneme zde i&nbsp;různá přirovnání <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('krajina, kulturní')">*kulturní krajiny</span> k&nbsp;zahradám (Gn 13, 10), včetně umělého zavlažování zahrad (například Kaz 2,5) se zeleninou, ovocnými stromy a&nbsp;květinami (Pís 5,1; 6,1). Královské zahrady v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jeruzalém')">*Jeruzalémě</span> (2 Kr 25,4; Pís 6,10) a&nbsp;na jiných místech byly obehnány zdí a&nbsp;střeženy (Iz 1,8). (Blahoslav Hruška)$V oblasti starověkého Předního východu byly zakládány rovněž zahrady, jejichž smyslem nebyl bezprostřední užitek, nýbrž vytvoření sbírky rostlin nebo pokus o&nbsp;přenesení a&nbsp;případné zdomácnění cizích rostlin (předchůdci dnešních odborných botanických zahrad). Takové zahrady zakládali s&nbsp;oblibou asyrští panovníci při svých palácích. Nelze však vyloučit, že již sumerský vládce <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Gudea')">*Gudea</span> se snažil vysazovat libanonské cedry. Zcela věrohodné je tvrzení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tiglatpilesar')">*Tiglatpilesara</span> I., že ze svých výprav nechal do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Asýrie')">*Asýrie</span> přenést cedry a&nbsp;zimostrázy a&nbsp;vysadil je v&nbsp;zahradách. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sargon')">*Sargon</span> II. založil velkou zahradu, v&nbsp;níž pěstoval „všechny vonné byliny chetitské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*země</span> a&nbsp;horské ovoce“. Také jeho syn <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sinacherib')">*Sinacherib</span> usiloval o&nbsp;rozšíření asyrské flóry o&nbsp;neznámé druhy: do zahrady v&nbsp;Ninive, pro niž nešetřil na stavbě zavlažovacích projektů, zavedl „strom nesoucí vlnu“ (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bavlna')">*bavlnu</span>, //Gossypium arboreum//) s&nbsp;cílem získat novou textilní surovinu, dále sem přenesl cizokrajnou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('myrha')">*myrhu</span>, vybrané druhy ovoce a&nbsp;vinné révy, cypřiše a&nbsp;snad i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('oliva')">*olivy</span>. Podobný účel mohly mít i&nbsp;tzv. „visuté zahrady Semírámidiny“ v&nbsp;Babylonu – uměle upravený terén v&nbsp;zákoutí paláce, zvednutý klenbami, které skýtaly příhodné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('klima')">*mikroklima</span> (chlazení) a&nbsp;zároveň modelovaly stupňovité terasy k&nbsp;přitažlivým průhledům a&nbsp;umožňovaly též přívod vody. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hruška, Blahoslav')">Blahoslav Hruška</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Součková, Jana')">Jana Součková</span>)