středověké označení pro obyvatele zejména pobřežní části východní Afriky, tzv. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*země</span> Zandžů se rozkládala podél pobřeží od Somálska až po Mosambik. Zandžové byli po příchodu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Peršané')">*Peršanů</span> nazýváni též <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Azanijci')">*Azanijci</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Arabové')">*Arabové</span> je však nazývali Zandžové. Rozšířili zejména tavbu a&nbsp;zpracování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('železo')">*železa</span> ve východní Africe (od 7. století př. n. 1. do 14. století n. 1.). Vybudovali hlavní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*město</span> na řece Zambezi (Wakkimové), později i&nbsp;město Sena (Sinna) při hranicích Sofaly aj. Zandžové byli pravděpodobně kúšitského nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Niloti')">*nilotského</span> původu, později se smísili s&nbsp;domácími <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnika, bantuská')">*bantuskými etniky</span>. Pouze část žijící dosud v&nbsp;jižním Súdánu si zachovává způsob života a&nbsp;tradice jižních Zandžů. Přišli do oblasti kolem města Malakal v&nbsp;17. století za vedení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('náčelník')">*náčelníka</span> Širikandy. V&nbsp;současné době tvoří součást nilotských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnikum')">*etnik</span>, zejména <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šilúkové')">*Šilúků</span>, v&nbsp;počtu asi 200 000. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šín, Lukáš')">Lukáš Šín</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Záhořík, Jan')">Jan Záhořík</span>)