staroíránské *náboženství založené prorokem *Zarathuštrou v 7. až 6. století př. n. l. jako reforma *mazdaismu, vyznačující se posíleným etickým rozměrem a oslabenou kultovní a rituální stránkou. Zarathuštrismus představuje originální syntézu *monoteismu a *dualismu a byl zaměřen proti *polyteistickému a obětnickému kultu stoupenců mazdaismu. Pánem a zároveň stvořitelem všech protikladů je nejvyšší *bůh *Ahura Mazda, reprezentující *monistický princip. Nositeli dualistického principu jsou jeho synové *Spenta Mainju („Blahodárný duch“, chápaný jako výlučný přívlastek Ahura Mazdy) a *Angra Mainju („Zlá mysl“, ztělesňující princip zla a temnoty), kteří musí volit mezi řádem pravdy a lži. Jejich formálním projevem jsou zosobněné myšlenky, slova a dobré nebo špatné činy.$Obdobně musí volit mezi dobrem a zlem i lidé. Jejich rozhodnutí ovlivňuje osud duše po smrti. Pokud byl život stoupence pravdy v souladu s principy víry, pak byla jeho duše po smrti převedena přes Most rozlišení a přes několik nižších nebeských sfér až do věčného čtvrtého nebe. Stoupence zla čeká věčné *zatracení. V *kontextu dualistického střetávání obou principů vznikl postupně *mýtus o budoucím konečném vítězství Ahura Mazdy a jeho stoupenců nad zlem.$Zarathuštrovo učení bylo přes počáteční odpor přijímáno, a když k němu pojal afinitu i *král Vitštáspa, došlo k ustavení první obce stoupenců. Kolem poloviny 1. tisíciletí př. n. l. byla vytvořena nová syntéza zarathuštrismu a mazdaismu; náboženství se opět stalo panteistickým, posílen byl význam kultu a role *kněží. Největšího rozšíření dosáhl zarathuštrismus (mazdaismus) za *vlády *Sásánovců v 3.–7. století, kdy se stal státním náboženstvím říše; po *islamizaci Íránu (konec 7.–8. století) se zbytky jeho stoupenců udržely dodnes zejména v Indii (*Pársové; v *pársismu je opět posílena monoteistická linie). Základními náboženskými knihami zarathuštrismu (a mazdaismu) jsou //*Avesta// a //*gáthy//.$Vzájemný vztah zarathuštrismu a mazdaismu je nejasný a různě interpretovaný. Zarathuštrismus je často s mazdaismem přímo ztotožňován. (Jaroslav Malina)