obor zabývající se měřením a&nbsp;zobrazováním zemského povrchu. Poprvé je doloženo již od počátku 3. tisíciletí př. n. l. v&nbsp;sumerských hospodářských textech a&nbsp;souviselo nejprve s&nbsp;evidencí obdělávané půdy (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('plužina')">*plužin</span>, polí i&nbsp;jednotlivých obilnářských „záhonů“ (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zemědělství')">*zemědělství</span>) v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hospodářství, palácové')">*palácových hospodářstvích</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hospodářství, chrámové')">*chrámových hospodářstvích</span>. Výměry pozemků se prováděly i&nbsp;při přerozdělování nemovitostí ve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*městech</span>, například pro stavbu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dům')">*domů</span> a&nbsp;hospodářských budov.$Výměru půdy a&nbsp;pozemků sledovali tzv. „správci katastru“ (sumersky: //sag-dun, uru-bar, é-duru5//). Základní délková míra l „loket“ (přibližně 50 cm, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('míry a&nbsp;váhy')">*míry a&nbsp;váhy</span>) byla pravděpodobně odvozena ze vzdálenosti brázd na poli (sumersky: //ab-sín, aša5, gá-na//). V&nbsp;praxi zřejmě platily místní jednotky délky, kontrolovatelné veřejně přístupnými vzory, vystavenými ve městech na shromaždištích nebo u&nbsp;městských bran. Vzdálenosti při vytyčování půdorysu příbytků, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zahrada')">*zahrad</span>, dvorů, ulic, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hradba')">*hradeb</span> i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('brána')">*bran</span> se měřily rákosovými tyčemi o&nbsp;délce 7 loktů (přibližně 3,5 m). Texty se zmiňují i&nbsp;o&nbsp;dřevěných měřicích tyčích o&nbsp;délce 14 loktů (přibližně 7 m), které ovšem již nemohly být z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rákos')">*rákosu</span>. Domníváme se, že se jednalo o&nbsp;nastavovaná nebo dokonce skládací měřidla. Při výměře polí a&nbsp;plužin se používal od 2. tisíciletí př. n. l. „provaz“ o&nbsp;délce 30 nebo 50 loktů (15 nebo 25 m), kterým šlo dvěma úkony (vytyčením délky a&nbsp;šířky) určit plochu až do 900 čtverečních loktů, případně až do 2500 čtverečních loktů (225 až 625 m2). Provaz (sumersky: //éš//, akkadsky: //eblu//) upevňoval měřič (sumersky: //lú-éš-gíd//) při trasování ploch kolíky. Hospodářské texty a&nbsp;vzácné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mapa')">*mapy</span> a&nbsp;plány dokládají měření čtverců, obdélníků a&nbsp;lichoběžníků se zaokrouhlováním výměr směrem nahoru (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('matematika')">*matematika</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('geometrie')">*geometrie</span>).$Lexikální sumersko-akkadské texty uvádějí mezi hlavními měřičskými výrazy jména pro kratší a&nbsp;delší stranu, odvěsny a&nbsp;přeponu trojúhelníků (s&nbsp;praktickým použitím Pythagorovy věty, ovšem nevyjádřené nikde obecně vzorcem), délku, šířku, shodné strany a&nbsp;pro dolní i&nbsp;horní stranu. Od konce 3. tisíciletí př. n. l. měřil „provaz“ zpravidla 10 //nindan// //=// 120 loktů = 60 m a&nbsp;definoval čtverec o&nbsp;ploše l //iku// //=// 3600 m2, což byla základní jednotka při výměře polí a&nbsp;plužin. Obilnářský „záhon“ byl zpravidla široký l //nindan// = 6 m. Pomocí provazu a&nbsp;kolíků se potom od l. tisíciletí př. n. l. poměrně přesně měřila i&nbsp;plocha kruhu. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Babyloňané')">*Babyloňané</span> přišli při zeměměřičské praxi i&nbsp;na konstantu pozdějšího Ludolfova čísla, které „zaokrouhlili“ na hodnotu 3,12. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hruška, Blahoslav')">Blahoslav Hruška</span>)