český básník, prozaik a dramatik; představitel lumírovského konceptu literatury. V jeho rozsáhlém, žánrově členitém díle se střetávaly a prostupovaly vlivy několika *kultur, vedle české zejména kultury německé a francouzské. Kosmopolitní orientace jej osvobodila od závislosti na úzké české kulturně politické i literární scéně, na druhé straně se projevovala také jako eklekticismus. S oblibou zpracovával *mýty biblické, keltské, germánské, slovanské i orientální. Jeho nejznámějším dílem – vedle //Románu o věrném přátelství Amise a Amila// (1880) a románu //Dům U tonoucí hvězdy //(1897) – je divadelní hra //Radúz a Mahulena// (1898), psaná na motivy slovenské pohádky. Tento námět oživuje pohanské mytické příběhy a mystéria *lásky. (Jiří Pavelka)