amatl (též amate, otomi), jedna z nejstarších kulturních technologií umožňujících replikaci písma a obrazu, která předcházela vznik papíru. Jedná se o využití vláknitých podkladových materiálů rostlinného původu pro psaní a malbu. Amatl byl vyráběn z lýkových vláken fíkovníku (Ficus cotonifolia, Ficus padifolia, Ficus mexicana, Ficus tecolutensis) a papírovníku (Broussonetia papyrifera). Svisle sloupané pruhy lýkových vláken stromů a keřů se vařily ve výluhu z dřevěného popela nebo ve vápenném mléce. Po této alkalické úpravě se vlákna rozklepávala kamenem na dřevěné podložce, na níž byla uspořádána křížem nebo spirálovitě. Tím bylo dosaženo propojení vláken do souvislé plochy a zároveň hladkého povrchu, který se nechal vysušit na slunci. Počátky výroby amatlu jsou kladeny do 1000 př. n. l. a spjaty s kulturami předkolumbovských indiánů. V tomto kulturním areálu amatl představují destičky pokryté bílým štukem, slepované do pruhu a skládané jako leporelo. Nejstarší doložený amatl je použit na mayských kodexech ( Kodex pařížský , Kodex drážďanský , Kodex madridský ) a aztéckých kodexech ( Kodex bourbonský ). Výroba amatlu se kontinuálně udržela až do současnosti na území Jižní a Střední Ameriky. (Barbora Půtová)