funkcionalismus (z latiny: fungor, „být činný, vykonávat; provádět, zastávat, spravovat“), umělecký směr v moderní architektuře 20.–50. let 20. století, jehož zásady vypracoval v roce 1927 francouzsko-švýcarský architekt Le Corbusier (1887–1965); vychází z názoru, že forma je závislá na funkci a krása je kategorií vyplývající z dokonalého zvládnutí funkcí, které má stavba plnit. Podle Le Corbusiera „dům je stroj na bydlení“. Základními stavebními materiály se staly železobeton, sklo a ocel. Nejdříve se rozšířil do Belgie, Německa, Nizozemska, Švýcarska a také do Československa, později (v 50. letech) i do Afriky, Japonska, Jižní Ameriky a USA; Československá republika (ČSR) se stala jedním z center pronikání (ovlivněna školou Bauhaus) – výstavba Zlína, v Brně vila Tugendhat, lázně Zábrdovice, Výstaviště a hotel Avion aj., v Praze Penzijní ústav aj.; některé tyto stavby bývají často přiřazovány i ke konstruktivismu. (František Čapka, Jaroslav Malina)