kinetické umění (též kinetismus), umělecký směr usilující o překonání tradiční statičnosti uměleckého díla rozvinutím dynamických prvků; vznikl ve 20. letech 20. století v rámci futurismu, dadaismu a konstruktivismu a jako mezinárodní umělecké hnutí se rozšířil od konce 50. let 20. století. Kinetické objekty (obrazy, plastiky), často provázené zvukovými a světelnými efekty, se pohybují působením větru, vody, motoru, energií magnetického pole nebo aktivním působením diváka. K průkopníkům kinetismu patří český malíř, sochař a architekt Zdeněk Pešánek (1896–1965). (Jaroslav Malina)