naivní umění (též insitní umění), umění vytvářené neškolenými umělci, samouky; bývá charakteristické popisným realismem, volným užitím barev a komponováním barevných ploch spíše na principu dekorativním než perspektivním; námětově těží zpravidla z každodenního života, prožitků, vzpomínek a snových představ. Tvorba naivních umělců probíhá většinou stranou vývojových tendencí moderního umění, avšak sama je často díky své spontaneitě, sugestivnosti a poetičnosti pro moderní umění inspirací. Naivní umění uvedli do povědomí básník Guillaume Apollinaire (1880–1918) a výtvarníci Pablo Picasso (1881–1973) a Robert Delaunay (1885–1941) na počátku 20. století, kteří ocenili dílo francouzského malíře-autodidakta Henriho Rousseaua (zvaného Celník Rousseau, 1844–1910). (Jaroslav Malina)