sochařství, druh výtvarného umění zobrazující skutečnost a umělcovy představy trojrozměrným objektem, popřípadě docilující prostorovosti plastickým náznakem (reliéf), světelnými prostředky apod. Sochařství se dělí podle techniky na skulpturní (skulptivní), vytvářející konečné dílo odebíráním hmoty (kamenosochařství, řezbářství, glyptika), a plastické, spočívající na modelování a přidávání hmoty (ceroplastika, štukatérství, kovolitectví, terakota); podle funkce: architektonická plastika, volná plastika; podle pojetí: monumentální sochařství, drobné sochařství; podle materiálu: sochařství v kameni, dřevě, bronzu, štuku aj.; podle druhu: sochařství portrétní, figurální, dekorativní. Sochařství vzniklo a rozvíjí se od mladého paleolitu před více než 30 000 lety a průběžně se obohacuje o nové materiály, styly, techniky i náměty. (Jaroslav Malina)