Kdyby hetéra Phyllis nebyla donutila pracovat Aristotela i vkleče,
neměli bychom velikána veškeré vědy, nýbrž povaleče.
#Vysvětlivky
Aristotelés ze Stageiry (384 př. n. l., Stageira [Makedonie] Řecko – 322 př. n. l., Chalkida, Řecko), řecký filozof a polyhistor. Jeho encyklopedické dílo ovlivňovalo po dvě tisíciletí vývoj řady vědních odvětví. Ve spisech shrnutých později pod názvem Organon položil základy analytického uvažování a klasické logiky; bývá označován i za „prvního antropologa“, neboť ve svých spisech shromáždil poznatky tehdejší doby o člověku. Aristotelovo dílo tzv. Corpus Aristotelicum, uspořádané podle oborů jeho následníky, obsahuje spisy: logické, ontologické – tj. metafyzické (pojednávající o základech jsoucna; název metafyzika je odvozen od toho, že pořadatel Aristotelova díla Aristoníkos z Rhodu je zařadil za spisy fyzikální, přírodně filozofické a přírodovědecké). Další Aristotelovy spisy se týkají etiky, politiky a slovesného {{umění|term_desc/umeni.html|pp}}.
Baldung, Hans, zvaný Grien (1484 nebo 1485, Gmünd, Německo – září 1545, Štrasburk, Alsasko), německý malíř a grafik; jeden z předních představitelů rané německé {{renesance|term_desc/renesance.html|pp}}. Baldung vytvořil v malbě i grafice (portréty, církevní, mytologické i profánní náměty, alegorie) dílo plné vnitřního napětí a protikladů. V množství jeho vynikajících {{dřevořezů|term_desc/drevorez.html|pp}} i řady {{olejomaleb|term_desc/olejomalba.html|pp}} se často objevuje zobrazení nahého těla: příkladem z raného období je alegorie Tři věky ženy a smrt, 1510; Zkrocený filosof, 1513; Tři čarodějnice, 1514. Později, za sílící reformace, kdy klesal počet církevních zakázek, našel umělec dostatek příležitostí, aby se věnoval své zálibě v zobrazování nahého, smyslného ženského těla: Dvě čarodějnice, 1523; dva deskové obrazy Adam a Eva, kolem roku 1523 (Adam a Eva jsou charakterizováni nejen anatomicky, ale také jako dvojice protikladných temperamentů; k tématu Adama a Evy se ve vynikající kompozici znovu vrátil v roce 1538); Judita s hlavou Holofernovou, 1525; Venuše a Amor, 1525; Hudba a Ješitnost, 1529; Lidstvo ve stavu nevinnosti a Lidstvo ve stavu hříchu, kolem roku 1540; Sedm životních údobí ženy, 1544. Vedle Albrechta Dürera, jehož byl žákem a s nímž ho pojilo celoživotní přátelství a vzájemná úcta, Matthiase Grünewalda, Albrechta Altdorfera a Hanse Holbeina mladšího patří Baldung k nejdůležitějším malířům Dürerovy éry a připravil německé {{malířství|term_desc/malirstvi.html|pp}} na {{manýrismus|term_desc/manyrismus.html|pp}} 16. století.
#Hans Baldung zvaný Grien, Zkrocený filosof, 1513, barevný {{dřevořez|term_desc/drevorez.html|pp}}.
${img{images/baldung.jpg}{alone}}$