#
<p>Připoutala
ho k&nbsp;sobě, patřila mu.</p>
<p>Nechal
se připoutat, patřil jí.</p>
<p>Patřili
si.</p>
<p>Kdysi.</p>
#
<p>Vysvětlivky</p>
<p><b>Bauch</b>,
Jan (16. 11. 1898, Praha – 9. 1. 1995, Praha), český malíř,
sochař a ilustrátor. Čerpal podněty z&nbsp;{{kubismu|term_desc/kubismus.html|pp}}, ve 30. letech
byl ovlivněn {{neoklasicismem|term_desc/neoklasicismus.html|pp}} a {{surrealismem|term_desc/surrealismus.html|pp}}. &bdquo;Netvořím
obrazy podle přírody (…) vytvářím vlastní svět,&ldquo;
vyjádřil se Bauch o charakteru své tvorby. Maloval obrazy se
symbolickým významem <em>(</em><em>Kristus
na hoře Olivetské</em><em>;</em>
<em>Golgota</em><em>)</em>,
pražské motivy, cirkusové prostředí, ženské akty i vztahy mezi
mužem a ženou <em>(</em><em>Adam
a Eva;</em><em> </em><em>Ležící
akt;</em><em> </em><em>Návrat
Odysseův;</em><em> </em><em>Penelopa;
Sedící akt;</em><em> </em><em>Ženský
akt</em><em>)</em>
– v průběhu času stupňoval – zvláště za let druhé světové
války – dramata tvarů a erupce barev; současně se věnoval
{{sochařské|term_desc/socharstvi.html|pp}} tvorbě <em>(</em><em>Penelopa;
Sedící děvče;</em><em> </em><em>Stojící
děvče</em><em>)</em>,
monumentálním dílům (okna a vrata chrámu sv. Víta na Pražském
hradě aj.) a ilustraci (Oscar Wilde, <em>Salome</em>,
básně Françoise Villona).</p>
#
<p>Jan
Bauch, <em>Milenci</em>,
1970, olej, plátno, 79x40 cm.</p>
<p>Dramatický
svár býval v&nbsp;průběhu celého uměleckého usilování Jana
Baucha ústředním bodem jeho tvůrčího zaujetí. Malíř jej
objevoval a výtvarně z&nbsp;něho těžil v&nbsp;dílech
inspirovaných antickou mytologií stejně tak jako v {{malířských|term_desc/malirstvi.html|pp}} realizacích ovlivněných bezprostředním kontaktem se životem.
Zvolené téma zpravidla transponoval do polohy expresivní nadsázky
a tím i odsunul z&nbsp;dosahu pouhé deskripce. Svědčí o&nbsp;tom
i <em>Milenci</em>
– dílo, které již náleží umělcovu pozdnímu tvůrčímu
období. Drsná {{malířská|term_desc/malirstvi.html|pp}} mluva je zde vzdálena i jen náznaku
idealizace. Ačkoliv obrazová skladba je v&nbsp;podstatě statická,
výrazné kontury, pastózní vrstvy barevné hmoty i chromatika díla
jsou poukazem k dramatu, skrytému pod příkrovem tělesných objemů
muže a ženy a prosazujícímu se navenek i v jejich vzájemném
vztahu.</p>${img{images/bauch.jpg}{alone}}$